Kozla na etiketě piva z Velkých Popovic zná v Česku snad každý. Málokdo ale ví, že živý kozel patří už desítky let ke stálým obyvatelům pivovaru. Setkání s maskotem patří k nejzábavnějším momentům komentovaných prohlídek pivovaru Velkopopovický Kozel, které se konají po celý rok, včetně prázdninových měsíců. V létě a na jaře návštěvníky čeká kozel hnědý, od podzimních Svatomartinských hodů ho střídá kozel bílý. Jedno se ale nemění nikdy – už po generace se kozel jmenuje Olda.
Kde se vzal kozel na etiketě piva z Velkých Popovic? „Vypráví se, že podobu kozla, jak ji známe z pivních etiket dodnes, dal značce potulný francouzský malíř, který se kdysi náhodou objevil ve Velkých Popovicích. Ve 30. letech 20. století značka pivovaru poprvé doslova ožila. Až z Užhorodu prý dovezli kozla velkého jako tele, který se pro pobavení účastníků pivovarských exkurzí začal popásat v pivovarském parku. O živého maskota a jeho chlívek náležitě pečoval jeho opatrovník, řečený kozlovod, a při významných návštěvách jej nejen česal, ale také mu leštidlem natíral kopyta. Jednoho dne roku 1939 ale kozlovi došla trpělivost a kozlovoda pořádně nabral. O této události dokonce referovala i Národní politika. Po roce 1945 zahrada osiřela a nový kozel jako živá reklama se vrátil do pivovaru až v roce 1969. Od té doby tato tradice pokračuje dodnes,“ odpovídá Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje.
Když se po dvacetileté přestávce v ohradě opět objevil černý kozel, dostal jméno Olda na počest svého svědomitého ošetřovatele Oldřicha. Od té doby se jméno Olda dědí z kozla na kozla. Kozlíci byli opatřováni z blízkých i vzdálenějších chovů, o čemž svědčí i jména některých z nich: Olda z Užhorodu, Olda z Chlumu či Olda z Pelhřimova. Péče o kozla mimo zajištění pravidelného krmení, pitného režimu, dostatku pohybu a nezbytné veterinární péče zahrnuje také dvakrát do roka připuštění ke koze, které pomáhá udržovat přirozené chování zvířete. Některá kůzlata pak zůstávají, jiná míří do chovů po celé republice.
Kolik kozlů se už ve Velkých Popovicích vystřídalo, nikdo přesně neví, ale Pavla Mášková odhaduje, že jich bylo několik desítek, a přidává zajímavou statistiku: „Kozel se dožívá průměrně 12 až 14 let, do pivovaru přichází kolem tří let věku a zůstává tu po zbytek života. Denně spořádá půl pytle sena, několik hrstí sladového prachu a sladového zrní, pochutná si na tvrdém pečivu a vypije kýbl čerstvé vody. V létě dostává zelenou trávu a v období připouštění i jadrné krmivo podporující jeho vitalitu.“
Kozel Olda je součástí prohlídkového okruhu od jeho vzniku v roce 2005. Tehdy byl u rybníka vybudován kozlí chlívek, a to dokonce podle návrhu renomovaného architekta Jiřího Hanzlíka. Ovšem další rozšíření provozu a posun prohlídkové trasy vedl k výstavbě nového kozlího chlívku u současné elektrorozvodny. Návštěvníci se tak nejprve dozvědí pozoruhodný příběh velkopopovického pivovaru, který se píše už od roku 1874, nahlédnou do výrobních provozů, ochutnají zdejší pivo a finále prohlídky už patří setkání s kozlem Oldou. Právě možnost vidět živého maskota na vlastní oči a odnést si společnou fotografii patří k momentům, na které se po návštěvě Velkých Popovic ještě dlouho vzpomíná.
Více informací a online prodej vstupenek na prohlídky pivovaru Velkopopovický Kozel: https://www.prazdrojvisit.cz/cs/tours/prohlidka-pivovaru-kozel
Komentáře