V reakci na středeční (21. 10. 2026) oznámení ministra kultury Oty Klempíře pro server iDNES.cz, že chce například do konce listopadu předložit Sněmovně poslaneckou novelu zákona o audiovizi, která by nově volila všech 20 členů odborných rad a kompletně obmění patnáctičlenné představenstvo Státního fondu audiovize nebo zamýšlí snížit rozpočtový rámec audiovize o miliardu korun, se profesní a oborové organizace v čele s Asociací producentů v audiovizi (APA) shodují na zásadních faktech. A to, že razantní snížení rozpočtu Státního fondu audiovize (SFA) a novelizace audiovizuálního zákona by vedly k destabilizaci perfektně fungujícího systému a následně k totální destrukci české audiovize. Konec filmových pobídek by znamenal ztrátu několika tisíc pracovních míst napříč všemi obory – nikoliv jen v audiovizi, bankrot filmových a postprodukčních studií a obrovskou mezinárodní ostudu.
Aktuálně platný audiovizuální zákon vznikal na platformě široké politické i odborné diskuze všech subjektů v audiovizi (mj. televizních vysílatelů, streamovacích platforem, herního průmyslu, distributorů a dalších) a byl schválen před dvěma lety Poslaneckou sněmovnou napříč politickým spektrem, a to i s podporou a expertním přispěním hnutí ANO. V zahraničí jsme často uváděni jako příklad dobré praxe a schopnosti dohodnout se napříč trhem na vyrovnaném financování, které je výhodné pro všechny účastníky audiovize včetně státu. Český audiovizuální průmysl se dostal na roční obrat přes 50 miliard korun a je vysoce proexportní.
Audiovizuální systém funguje a nepotřebuje změnu. Díky úspěšnému výběru audiovizuálních poplatků (2 % z výnosů kin, televizí a platforem) a návratnosti pobídkových investic se audiovize z velké části samofinancuje. Každá koruna proinvestovaná na filmových pobídkách se státu časem vrátí zpět. Částka 1,6 mld. alokovaná na pobídky ročně přiláká zahraniční filmové a televizní projekty v řádu desítek miliard korun. Větší část prostředků na selektivní podporu zase pochází z audiovizuálních poplatků, tzn. z prostředků, které generuje audiovize sama ze svých výnosů, nikoli ze státního rozpočtu. Do systému přispívají i zahraniční platformy působící na českém trhu. Stejnou částku, jaká se vybere na audiovizuálních poplatcích, dává stát jako dotaci na selektivní podporu. V roce 2027 to bude cca 230 mil. korun, což ve srovnání s jinými dotačními programy není závratná suma. Hledání úspor je tedy nesystémové a nesmyslné. Většina prostředků fondu, ať už pobídky, nebo investice do výroby původní české tvorby prostřednictvím grantů, se společnosti a státnímu rozpočtu vrací. Jakákoliv úspora ve státním rozpočtu pro příští rok je nemožná, protože státní dotace určené pro podporu audiovize jsou mandatorním výdajem státu. Radikální zásah, o němž se vyjádřil pro iDNES.cz ministr kultury Klempíř, by odporoval zákonu.
Navrhované kroky by vedly i ke kolapsu pobídkového systému. Zákon nyní určuje koeficientem výši investic do pobídek, a tím umožňuje fondu fungovat dlouhodobě a stabilně v horizontu několika let. To odpovídá výrobní lhůtě filmů a seriálů, které vznikají dva až tři roky. Pobídky tak nejsou jen otázkou státního rozpočtu na jeden rok, ale i střednědobých výhledů. Stávající zákon toto dobře upravuje, jak potvrdila i debata mezi Státním fondem audiovize a Ministerstvem financí v letošním roce. Novelizace a snižování financování pobídkového systému by nevedly jen ke snížení objemu investic do výroby audiovizuálních děl, ale zásadně by destruovaly celý systém tím, že otřesou dlouhodobě budovanou důvěryhodností České republiky.
Je překvapující, že k oznámeným škrtům a plánované novelizaci má dojít jen pár týdnů poté, co vláda v říjnu 2026 oficiálně schválila Státní kulturní politiku ČR na období 2026 až 2029. Tento vládní strategický dokument totiž jasně definuje kulturu a kreativní odvětví včetně audiovize jako klíčovou investici do ekonomiky a zavazuje stát k posilování konkurenceschopnosti a k zajištění stabilního a předvídatelného prostředí. Oznámené plány ministra kultury jsou v přímém rozporu s vlastní vládní strategií, popírají deklarované cíle hospodářského růstu a namísto podpory exportu a úspěšného systému přinášejí chaos. Takové kroky by bezpochyby vedly k masivnímu odlivu projektů do jiných zemí, ztrátě tisíců pracovních míst a destrukci celého odvětví a všech na něj navázaných oborů.
Stejně tak nesystémový by byl zásah do představenstva Fondu, strategického orgánu SFA, který je složen z respektovaných profesionálů napříč domácí a světovou audiovizí a zástupců Ministerstva financí a Ministerstva kultury. Součástí tohoto představenstva jsou i zástupci zahraničních studií, která přispívají do fondu 2 % z výnosů platforem, jako jsou Netflix, Disney+, HBO a další. Jakékoliv zpochybnění role těchto expertů včetně zahraničních lídrů mezinárodní audiovize by bylo jasným signálem pro svět, že česká audiovize a SFA jsou nestabilní, a vedlo by k celosvětové ztrátě důvěry a prestiže České republiky budované roky.
APA, Asociace producentů v audiovizi, předseda představenstva Vratislav Šlajer
UFP, Unie filmového průmyslu, předseda představenstva Petr Tichý
AČK, Asociace českých kameramanů, prezident Pavel Berkovič
ARAS, Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů, předsedkyně Marta Nováková
A. F. S., Asociace filmových střihačů a střihaček, předsedkyně Mariana Kozáková
APK, Asociace provozovatelů kin, představenstvo
UFD, Unie filmových distributorů, tajemník Jaroslav Pecka
RAF, Rada animovaného filmu, prezidentka Bára Anna Stejskalová
ČFTA, Česká filmová a televizní akademie, prezident Ivo Mathé
FAMU, Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění, děkan David Čeněk
FAVU, Fakulta výtvarných umění VUT, děkan Filip Cenek
HA, Herecká asociace, prezident Ondřej Kepka
AHA, Asociace hereckých agentů, předsedkyně představenstva Lenka Daňková
GDA, Asociace českých herních vývojářů, předseda Pavel Barák
APA – Asociace producentů v audiovizi, www.asociaceproducentu.cz
Komentáře