Ludus Musicus - Popelka Nazaretská

Tradiční pocta sv. Vavřinci, patronu hradní kaple a Panně Marii. Protože se blíží největší mariánský svátek- NANEBEVZETÍ PANNY MARIE - který se slaví 15. srpna a který vyjadřuje, že Marie, jako matka Ježíše Krista dosáhla života v dokonalé a oslavné tělesnosti. Koncert proběhne v hradní kapli.

Popelka Nazaretská

Lyricko-epická báseň - text Václav Renč-hudba Vít Petrů, pro sbor upravil p. Karel Bříza.  Přednes Jan Vaculík.

"Báseň vychází tak, jak mi v těch samotách byla darována, proto jsem se neodvážil ani slovo změnit"

Popelka nazaretská je lyricko-epické básnické dílo od autora Václava Renče. Báseň byla napsána mezi lety 1951–1962, vydána byla však až roku 1969. Báseň jasně odráží barokní charakter a jedná se o nejznámější autorovo dílo. Je to jediné z jeho mariánských děl, které mohlo v Čechách vyjít v knižní podobě za jeho života

Báseň vznikla ve věznici Leopoldov, kde byl Václav Renč na začátku padesátých let vězněn po odsouzení na 25 let za protesty proti komunismu (v rámci tzv. Procesů se Zelenou internacionálou). Vězni tehdy neměli k dispozici papír ani tužku, a tak části básně uchovávaly pouze v paměti spoluvězňů. Autor popisuje utrpení hrnoucích se nápadů, které nemohl zaznamenat. Navzdory všem zákazům se přeci jednou Renč k papíru a tužce ve vězení dostal a celý text sepsal. Ovšem nezůstal nepotrestán. Sepsanou báseň jeho spoluvězeň, který zde pracoval jako zedník, zazdil ve vězeňské nemocnici. Zedník však neudržel tajemství za vyhlídkou výhod. Porušení zákazu přineslo Renčovi rok na samotce. Báseň se podařilo propašovat ven z vězení prostřednictvím tajných zpráv, předaných při návštěvách. Renč byl propuštěn v květnu 1962 na amnestii. Renč po propuštění z vězení báseň významně neupravoval.

 

účinkuje soubor Ludus Musicus, připravil František Běhounek

 

Vokálně instrumentální soubor Ludus musicus, se sídlem v Dobřichovicích u Prahy, se věnuje interpretaci vážné hudby a realizaci jevištních hudebních děl. Tvoří jej jak studenti, studentky a absolventi hudebních škol, tak i již zkušení zpěváci a instrumentalisté. Dramaturgie se zaměřuje na díla středověká, renesanční, barokní. Velkou pozornost věnuje soubor i českým autorům – Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Jakub Jan Ryba aj. Pro jednotlivá historická období používá kopií dobových nástrojů, kostýmů a odpovídající mobiliář. Při přípravě programů soubor čerpá z rozličných autentických pramenů a spolupracuje s řadou odborníků specializovaných na jednotlivá témata. Repertoár tvoří díla známá i zřídka uváděná, která se váží jak k liturgickému cyklu, tak i k světskému roku. Soubor Ludus musicus pravidelně vystupuje na hudebních festivalech a koncertních pódiích po celé České republice a účinkuje při nejrůznějších příležitostech v zahraničí. Dlouholetým kapelníkem a duší souboru je pan František Běhounek.