Známá neznámá - jihočeská architektura 20. století

S nástupem 20. století přicházejí převratné technologické inovace, nové myšlenkové směry a zásadní změny životního stylu. V návaznosti na tyto proměny se mění i podoba měst. Podobně jako v dalších oblastech se i v architektuře prosazuje snaha oprostit se od tradičních forem; nové stavby mají být především účelné a funkční. Ve větší míře se uplatňují nové materiály, jako jsou ocel, sklo či železobeton. Z vývojového hlediska byla architektura první republiky vždy považována za mimořádně kvalitní.

Význam této architektury, která zahrnuje široké spektrum slohů a stylistických přístupů, je prezentován nejen v kontextu vývoje v jižních Čechách, ale také v rámci celorepublikové a světové architektonické produkce. Významným jihočeským architektům jsou věnovány samostatné medailony.

Karel Chochola představuje jednu z nejvýraznějších osobností jihočeské architektonické scény v meziválečném období. Je autorem projektů, například Trilčova jezu na Vltavě či českobudějovického obchodního domu Brouk a Babka, který je dnes kulturní památkou.

František Průša, žák profesora Josipa Plečnika, se jako člen Sokola stal autorem řady sokoloven v různých regionech tehdejšího Československa.

Převážně v Jindřichově Hradci působil jako městský architekt Antonín Mečíř, známý také jako přítel a podporovatel Emy Destinnové. Cílem výstavy je nejen představit moderní architekturu jižních Čech, ale především upozornit na její hodnoty, které nejsou vnímány s takovou samozřejmostí jako stavby historické.

Fotograficky výpravnou výstavu autorsky připravil tým odborníků Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, z jehož archivu je zapůjčena.