Umění starověku: cyklus výtvarných dílen Ateliéru Minerva

DÍLNA EVROPA: 28. 4.; 18-21 h
Umění starověku: cyklus výtvarných dílen ateliéru Minerva
Výtvarné dílny vás přivedou do srdce starověkých civilizací...
• aby vaše ruka byla vedena inspirací umělců velkých dob.
• Vyzkoušíte si malování a patinování archeologických reprodukcí.
• Dílny budou doplněny videoprojekcí a krátkou přednáškou o umění starověku.

• Dílna je vhodná také pro děti v doprovodu dospělých, kteří jim pomohou s realizací výroby.


• Úterý:
- 14. 4. Egypt 18-21 h, 
- 21. 4. Amerika 18-21 h, 
- 28. 4. Evropa 18-21 h


• Úterý 28. dubna: EVROPA 18-21 h
Na dílně Evropa si můžete vybrat výrobu některé archeologické reprodukce z následující nabídky:

Medailón Alexandra
155 × 150 × 15 mm
Alexandr Makedonský zvaný Veliký (356-323 př. n. l.) byl jedním z největších starověkých vojevůdců. Zde je zobrazen jako syn boha Amona, a proto mu z čela vystupují rohy posvátného Amonova berana. Reprodukce představuje lícovou stranu ptolemaiovské mince přibližně z období kolem roku 300 př. n. l.

Múzy
300 × 70 × 15
Byly dcerami nejvyššího řeckého boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Každá z nich ochraňovala jeden druh umění či vědy ve starověkém Řecku. Jako bohyně umění přinášely inspiraci z nebeského světa všem, kteří chtěli vytvořit něco krásného či velikého, převyšujícího každodenní život. Jejich ochráncem byl Apollón, bůh světla a harmonie.

Spřežení Pegasů
190 × 195 × 25
Pegas byl okřídlený kůň, Poseidónův syn zrozený z krve Medúzy, již zabil Perseus. S jeho pomocí zahubil rek Bellerofón strašnou obludu Chiméru. Později byl Pegas symbolem básníků, kteří na něm létali na Parnas k Múzám pro inspiraci. Originálem reliéfu je terakota na fasádě chrámu v Tarquinii. Vznikl přibližně ve 4. století př. n. l.

Achilleus z Efesu
190 × 165 × 15
Achilleus (Achilles), syn bohyně Thetis a smrtelného muže Pélea byl jedním z hrdinů trojské války. Místo dlouhého a zbytečného života si zvolil život krátký, ale slavný. Na reprodukci je zachycen v okamžiku smrti, kdy byl zasažen šípem do paty, jediného zranitelného místa. odnes je naším nejslabším místem Achillova pata.

Asklépios
125 × 215 × 15
Byl bohem lékařství. Lékařskému umění se od svého otce Apollóna naučil tak dokonale, že dokázal nejen léčit všechny nemoci, ale dokonce i křísit mrtvé. Protože tím však porušil řád světa, byl zabit Diovým bleskem a stal se bohem. Tento reliéf představuje sochu, která byla sestavena z fragmentů pocházejících přibližně ze 4.-3. století př. n. l. Nyní se nachází v muzeu v Epidauru.

Athéna
130 × 165 × 25
Řecká bohyně Athéna byla dcerou nejvyššího boha Dia. Byla bohyní moudrosti a vítězné války, ochránkyní práva, spravedlnosti, umění a řemesel. Dle symboliky mýtů byla zosobněním Diovy moudrosti a síly. Od počátku až do konce klasického Řecka byla ochrannou bohyní Řeků a patronkou Athén. Tento reliéf se nyní nachází v Archeologickém muzeu v Athénách.

Flétnistka
165 × 210 × 15
Touto hudebnicí je samotná bohyně Afrodíta. Reprodukce představuje pouze část reliéfu z tzv. Trůnu Ludovisi, pocházejícího z roku 470 př. n. l. Ve své centrální části zachycuje Afrodítu rodící se z mořské pěny. Po stranách jsou umístěny postavy představující dva aspekty Afrodíty - lásku nebeskou a lásku pozemskou. Dnes je reliéf uložen v Římském národním muzeu v Termách.

Karos
110 × 165 × 25
Tento reliéf byl nalezen v benediktinském klášteře v Trogiru (Chorvatsko) a pochází z počátku našeho letopočtu. Představuje řeckého boha šťastného okamžiku. Má na hlavě kštici, za kterou musel být chycen, aby přinesl štěstí. Řekové připisovali Kairovi důležitou úlohu.

Triptolemos a Déméter
200 × 150 × 20
Na tomto fragmentu skythského poháru z 5. stol. n. l. je zaznamenána významná scéna z eleusínských legend, kterou vytvořil athénský malíř Makrón. Je zde zobrazen hrdina Triptolemos, sedící na voze taženém okřídlenými draky. Dostává zrna pšenice, jež má rozsít po celém světě. Za ním se nachází Démétér, bohyně plodnosti země a Velká Matka, a nařizuje mu, aby naučil lidstvo pěstovat obilí.


Medailon Rudolfa II.
130 × 130 × 15
Medaile byla vytvořena v roce 1585 italským medailérem Antoniem Abondienem, který patřil mezi hosty Rudolfa II. Za jeho vlády se Praha stala kulturním centrem tehdejšího světa. Proslavil se především tím, že na svém dvoře poskytoval útočiště alchymistům a umělcům. Říká se, že byl sám velkým alchymistou, tedy tím, kdo znal tajemství transformace neušlechtilého v ušlechtilé.

Náhrobní stéla princezny Guty
130 × 265 × 20
Princezna Guta byla dcerou českého krále Václava II., který vládl v letech 1290-1305. Zemřela jako malé děvčátko, ale na stélu ji zobrazili již jako mladou dámu. Kámen byl nalezen v klášteře Na Františku a nyní se nachází v Národním muzeu v Praze.

Pečeť St. Města Pražského
180 × 180 × 20
Je to kopie pečeti Starého Města pražského z roku 1288. Staré Město bylo nazýváno 'hlavou' všech tří měst pražských i českého království. Praha je zde znázorněna třemi věžemi, hradbami a branou, ve které stojí svatý Václav se zdviženým mečem a štítem, na němž je vyobrazen český dvouocasý lev. Svatý Václav je tak zobrazen jako patron a ochránce českého království.

Rytířský turnaj
240 × 135 × 15
Tato krásná řezbářská práce zobrazuje rytíře bojující při turnaji. Turnaje sloužily jako trénink pro skutečný boj. Ten měl být veden ve jménu ideálu rytířských ctností. Být rytířem neznamenalo jen obstát v boji, ale být především příkladem statečnosti a ušlechtilosti. Reliéf se nachází na jedné straně dřevěné truhlice pocházející ze 14. století z města Ravenny.

• Úterý:
- 14. 4. Egypt 18-21 h, 
- 21. 4. Amerika 18-21 h, 
- 28. 4. Evropa 18-21 h

Místo konání: Nová Akropolis, Purkyňova 12, Plzeň
Vstupné: 200 / 300 Kč (studenti a důchodci 150 / 250Kč) 
Cena je včetně veškerého materiálu a vyrobené reprodukce.
Info. tel. 377 221 251, 605 272 282 
nebo e-mailem plzen@akropolis.cz

http://www.plzenskavstupenka.cz/cz/

Vstupenky lze zakoupit v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz