Ivan Lutterer: Nenápadné souvislosti
Výstava
van Lutterer (1954—2001) žil a pracoval v ústraní, v tichosti a soustředěně. Jeho zjitřená a bdělá pozornost ke všem věcem života byla nesena výjimečnou zodpovědností a důslednou snahou přesně pojmenovávat a podle toho i jednat. Fotografie pro něj byla způsobem dotazování se po smyslu dění kolem a prostředkem k zachycení skrytých souvislostí. Ve svých neokázalých, ale vysoce kultivovaných fotografiích, zachycuje citlivě situace zcela všední, obyčejné, které jsou esencí českého bytí v té době. Jemné dotyky reality s o to větší výpovědní silou poodkrývají významy skryté v tom každodenně banálním, v tom co je přehlížené, opomenuté, na okraji.
Lutterer při fotografování využíval různé formáty. Klasickým dřevěným aparátem 18 × 24 cm fotografoval malostranské dvorky, četné poetické přírodní motivy ze Stromovky i motivy mimopražské, jež svědčí o citlivé práci se světlem. Jeho hlavním tématem byla ale především opomenutá místa a zákoutí Prahy. V letech 1978—1980 fotografoval v zahrádkářských koloniích různě poslepované boudy, které vypovídají nejen o českém kutilství, ale hlavně o vytváření si vlastního podivuhodného absurdního malého světa. Soubor Praha (z let 1991—1992) zachycuje periferie Prahy v jejich opuštěnosti a totální zanedbanosti, odcizenost prostředí.
Významné místo v Luttererově tvorbě zaujímala práce se starým panoramatickým přístrojem Kodak, typ Panoram 6 × 18 cm (z let 1894—1904). Panoramatické „rozhlížení se“ po věcech kolem odpovídalo jeho povaze nahlížet věci ve vš
