JOY FIELDINGOVÁ - autogramiáda v Brně

V rámci evropského turné přijíždí JOY FIELDINGOVÁ, královna kanadského psychothrilleru...

• Autogramiády v Brně, v Plzni a v Praze
• Románů Joy Fieldingové u nás prodáno 900 tisíc výtisků!
• Tisková konference s Joy Fieldingovou se koná ve středu 17. října 2012 v 11 hodin v Restaurantu Parnas, Smetanovo nábřeží 1012/ 2, Praha 1

• Z Prahy pokračuje Joy Fieldingová do Mnichova

   

Autogramiády Joy Fieldingové v ČR:

• Úterý 16. října 2012, 17:00 hodin
  Brno, KNIHY DOBROVSKÝ, Joštova 6
• Středa 17. října 2012, 17:00 hodin
  Praha, Palác knih Luxor, Václavské nám. 41
• Čtvrtek 18. května 2012, 17:00 hodin
  Plzeň, NC Plzeň Plaza, Radčická 2861/2

Kanadská spisovatelka Joy Fieldingová (dále JF) se narodila jako Joy Teppermanová 18. března 1945 v Torontu. Příjmení Fieldingová přijala na počátku své literární kariéry jako poctu anglickému spisovateli z 18. století Henrymu Fieldingovi.                                                                             JF odjakživa milovala psaní a také v něm vynikala. Už v osmi letech poslala svou první povídku do dětského časopisu. Také rok co rok o letních prázdninách psala divadelní hry, které společně s kamarády inscenovala před rodiči. Ve dvanácti letech napsala svůj první televizní scénář – příběh dvanáctileté dívky, která zavraždí rodiče.        

                                                                                                                            JF pokračovala v psaní celé dospívání a patřila k žákům, kteří byli v hodinách angličtiny vyzýváni, aby své slohy přečetli nahlas. V posledním ročníku střední školy  angličtinář celé třídě oznámil, že z Joy bude spisovatelka. JF však během studia anglické literatury na torontské univerzitě zlákalo herectví. Odhodlána stát se herečkou si zahrála ve dvou desítkách univerzitních produkcí a zaujala ve studentském filmu. V roce 1966 završila studium bakalářským titulem a vrhla se do hraní naplno. Přestěhovala se do Los Angeles, ale rozčarování urychlilo její návrat domů. Mezi nejsilnější zážitky z Hollywoodu počítá svou roli v jedné epizodě kultovního seriálového westernu Gunsmoke a políbení Elvise Presleyho. Přivydělávala si prací v bance a ve zbývajícím čase znovu koketovala s psaním, tentokrát románu. Po třech letech se vrátila do Toronta a nějakou dobu ještě příležitostně účinkovala     v reklamách, dokud ji psaní nepohltilo úplně.

O psaní JF říká, že jsou to jediné okamžiky v jejím životě, kdy má pocit naprosté kontroly. Jako dítě si mnohem déle než její vrstevnice hrála s vystřihovacími panenkami, protože při vymýšlení jejich osudů mohla naplno projevit svoji fantazii. A to dělá i dnes – jen panenky nevystřihuje z papíru, ale vytváří je na stránkách knížek. Její knihy, jejichž hrdinkami jsou převážně ženy v okamžiku životní krize, se záhy vyšplhaly na žebříčky bestsellerů         po celém světě a překládají se do více než 25 jazyků. Řada z nich se dočkala filmové  a televizní adaptace (Jane utíká, Ta druhá, Teď neplač, Nic mi neprozrazuj atd.).

Literárním terénem Fieldingové jsou problémy, se kterými se potýkají moderní ženy. Její hrdinky si často připadají jako ve zlém snu, když náhlá odhalení naruší jejich zdánlivě bezstarostné životy. Skrze čtivé příběhy se Fieldingová snaží upozorňovat na vážná témata, jako jsou domácí násilí, sexuální zneužívání či vážná nemoc. V rámci komerční beletrie vytváří uvěřitelné ženské postavy: „Myslím, že se mi daří vytvářet skutečné ženy, protože se v ženách vyznám, protože se sama v sobě poměrně dobře vyznám. Můžete vyprávět neuvěřitelné historky, ale když je zaplníte lidmi, kteří cítí skutečné emoce, vaši čtenáři vám budou věrní.“

Svoji popularitu JF přičítá především uvěřitelným postavám, se kterými se čtenáři mohou identifikovat. Každý si v jejích hrdinkách najde něco, co je mu blízké. JF se snaží do svých hrdinek stále vciťovat a přemýšlí, co by na jejich místě dělala. Její postavy jsou pro ni nesmírně důležité – přemýšlí o jejich minulosti, prostředí, ze kterého pocházejí, a motivech skrývajících se za jejich činy. Často dokonce musí svým hrdinům kreslit rodokmeny. Věří, že rodinná minulost podmiňuje lidské vlastnosti a jednání, i když si to často neuvědomujeme. Nedotažené postavy jsou i důvodem, proč zřídka čte žánr, v kterém sama píše – mnoho autorů thrillerů se příliš soustředí na zápletku a své hrdiny zanedbají.

Největší problém dělá JF vymyslet pro své postavy povolání. Jako spisovatelka má  jen nejasné představy, co obyčejná zaměstnání obnášejí. I proto se její romány odehrávají častěji v domácím prostředí než ve světe obchodu a svým postavám raději přisuzuje role, které zná – učitel, bankovní úředník, žena v domácnosti. Někdy však touží zabrousit do neznámých vod a pak musí věnovat hodně času a energie pečlivým rešerším.

Celosvětový úspěch jejích knih JF přesvědčil o tom, že pokud spisovatel píše o základních lidských emocích, nezáleží na tom, odkud pochází. „Jedním z cílů umění je zobecnit lidskou zkušenost. Kupodivu toho často dosáhneme tím, že dílo umístíme na jedno velmi specifické místo, do jedné velmi specifické doby.“ JF zasazuje děj nejčastěji do amerických velkoměst, která nejlépe dokreslují témata odcizení a ztráty identity, jež ve svých románech zpracovává. Nejraději pracuje dopoledne; psaní jednoho románu – od prvního nápadu až po hotovou knížku – zabere obyčejně rok. Samotné psaní trvá čtyři až osm měsíců. Ve volném čase relaxuje při golfu.