Zámek Kuřim

Zámek Kuřim stojí na okraji terénní terasy západně od kostela. V protáhlém obdélníkovém areálu je korektní za zámek označovat pouze trojkřídlou dvoupatrovou budovu s nárožními opěrnými pilíři na jižní straně, zatímco budovy v jeho severní části pocházejí až z adaptace objektu na dívčí sirotčinec v letech 1888 – 1889. Stavební vývoj zámku dodnes nebyl zcela objasněn. Terénní situace s krátkými, ale prudkými svahy na jihu a západě podporuje hypotézu, že nejstarší sídlo kuřimských vladyků, neznámé povahy a podoby, stávalo v těchto místech; archeologický průzkum L. Belcrediho také ve sklepeních jižního křídla skutečně nalezl základy staveb a keramiku datovatelnou do 14. století. Naproti tomu, stavebně–historický průzkum J. Eliáše označil trojprostorovou severní část východního křídla (v sousedství kostela) za bývalou goticko–renesanční tvrz Zikmunda Nekeše z Landeka. Scelení stavby do podoby trojkřídlého renesančního zámku s patrovou arkádovou lodžií na jižní straně provedl v letech 1592 – 1594 Antonio Paris. Pozdější úpravy zámku, mezi nimiž vyniká již zmíněná výstavba dívčího sirotčince a přestavba na internát po r. 1945, je nutné zařadit do kategorie utilitárních, nemajících s objektem coby šlechtickým sídlem nic společného.