Synagoga v Mikulově

Horní synagoga, nazývaná také "Stará synagoga" nebo "Dómská synagoga", se nalézá v řadové domovní zástavbě Husovy ulice. Je postavena na exponovaném místě ve svahovitém terénu těsně na úpatí Zámeckého vrchu, kudy vedla jedna z přístupových cest na zámek. Z liturgických důvodů je vzhledem k ostatní řadové zástavbě orientována mírně nakoso. Její základy pocházejí podle starší židovské literatury údajně z 15.století. Přebudována byla v období renesance a svou dnešní barokní podobu získala při přestavbě po požáru v roce 1719. Na její výzdobě se podílel zámecký sochař Ignác Lengelacher. Horní synagoga je hmotnou jednopatrovou stavbou se základy z 15.století. K dispozičně čtvercové stavbě mužské modlitebny v přízemí přibyla v patře na západní a severní straně synagogy ženská galerie. Do části pro muže se přicházelo dvěma portály ze severní strany, na galerii byl přístup ze severozápadní strany po vnějším schodišti, ze strany severovýchodní, vzhledem ke svažujícímu se terénu, po několika schodech. V roce 1689 byla Horní synagoga rozšířena na jižní straně o jednopatrovou ženskou modlitebnu , po požáru v roce 1819 byly provedeny empírové úpravy. ejí bohoslužebná funkce skončila v roce 1938, když Mikulov obsadili Němci. Po 2.světové válce sloužila synagoga jako sklad, od roku 1977 do konce 80.let probíhala její rekonstrukce. V současné době synagogu využívá Regionální muzeum Mikulov ke kulturním účelům, například k pořádání výstav a koncertů.Rovněž je zde instalována expozice o historii mikulovské židovské čtvrti.