Kostel Sv. Martina ve zdi

Kostel sv. Martina stojí jen několik metrů od Národní třídy. Kdysi v těch místech ležela osada Újezd svatého Martina a to na území, které je dnes zhruba ohraničeno ulicemi Vejvodova, Perlová, Jungmannova, Lazarská, Spálená a Na Perštýně. Když král Václav I. rozšířil podhradí a poté ho v roce 1235 obehnal zdí, městské hradby rozdělily Újezd sv. Martina na dvě části tak, že jeho větší část zůstala mimo ochranu městských zdí. Tato část Újezdu definitivně zanikla při výstavbě Nového Města pražského Karlem IV. kolem roku 1350. Kostel s menší částí osady zůstal pod ochranou městského opevnění, které probíhalo v blízkosti kostela který začal být označován jako ,,Kostel svatého Martina ve zdi.“ Nedaleko odtud nad ulicí která se nyní jmenuje Na Perštýně přerušovala městské hradby brána. Tudy vedla cesta směrem na jih kolem Vyšehradu do Českých Budějovic přes nedalekou osadu Zderaz. Maličká budova fary stála nedaleko kostela v místě kde nyní stojí činžovní dům (č.p. 418-I). Poblíž kostela stála škola, kam později po jejím zbourání byl rozšířen i hřbitov. Ke hřbitovu se váže i jedna z pražských pověstí kterou jako první zaznamenal Václav Hájek z Libočan (†1553) v Kronice české.