Loreta

Pražskou Loretu je možno vidět nejen jako architektonickou památku, ale také jako barokní poutní místo, jehož proslulost lze v rámci města srovnat snad jedině s věhlasem milostné sošky Pražského Jezulátka. Položením základního kamene Svaté Chýše 3. 6. 1626 byla započata historie celého poutního místa. První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, pod lobkowiczkým patronátem fungovala Loreta až do počátku 20. století (dnešní působnost dědiců roudnické lobkowiczké větve viz www.lobkowicz.org). Podoba místa se postupně proměňovala v průběhu 17. – 18. století, interiéry byly zčásti upravovány ještě v 19. století, v 50.-60. letech 20. století byla vybudována nová klenotnice, přístupná veřejnosti. Otevřeno celoročně: út-ne 9.00-12.15, 13.00-16.30