KLÁŠTERNÍ ZAHRADA BROUMOV

Velká klášterní zahrada za hradebním příkopem podél severní strany kláštera byla založena za opata Tomáše Sartoria, snad v roce 1676, na pozemcích, které město muselo na základě tzv. Transakce za trest za rebelii v roce 1618 postoupit klášteru. Bezprostředním popudem bylo pravděpodobně dokončení první barokní přestavby kláštera po požáru v roce 1664. Zahrada měla od počátku dnešní rozsah, o jejím původním vzhledu se nedochovaly žádné zprávy. Ještě v 17. století byl její nerovný, k jihovýchodu se svažující terén upraven do teras a ohraničen zdí. S klášterem byla zarhada spojena dřevěným patrovým mostem (zvlášť pro povozy a pro pěší) přes středověký hradební příkop. V roce 1965 byla postavena brána spojující zahradu s komunikací k horní městské bráně a snad v roce 1705 byl postaven nový kamenný most spojující zahradu s klášterem. V 18. století byla zahrada, v souvislosti s vrcholně barokní přestavbou kláštera, nově upravena tak, aby odpovídala monumentální architektuře klášterního objektu. Tím, kdo určil její základní disposici, byl nepochybně architekt přestavby kláštera K. I. Dientzenhofer. Situoval ji na střední osu - pokračování spojnice průjezdu hlavní klášterní budovou, mostu a severovýchodního nároží ohradní zdi zahrady. Z doby po ukončení přestavby kláštera, z roku 1740 je jediné dochované zobrazení zahrady na známé Birckhartově rytině broumovského kláštera. Zobrazení zřejmě v mnoha směrech neodpovídá skutečnosti a není vyloučeno, že představuje pouze náznak budoucího, plánovaného stavu. Jako celek zahrada dostala v polovině 18. století podobu barokní francouzské okrasné zahrady s plochami stříhané zeleně, původně beze staveb a skulptur, v okrajových částech s užitkovou zelinářskou zarhadou a štěpnicí. Ústřední parter byl geometricky členěn ornamentálními koberci s kombinací brodérií a ploch trávníku. V zadní části pak aleje pergol, keřů a stromů stříhaných do stěn a tvarových loubí. Do klenby sestříhané habrové loubí existovalo v zadní části zahrady ještě na začátku 20. století. Podobné bylo i v klášterní zahradě na Břevnově. Jediné písemné zprávy o úpravách zahrady jsou z roku 1774. Jednalo se o opravy staré fontány a zřízení nové, odtok vody, úpravy schodů, stržení starého dřevěného altánu. Zahradníkem z Eschersdorfu (ve Slezsku?) byly provedeny nákresy úprav zahrady, které se ovšem nedochovaly. Na jaře roku 1779 byly pruským vojskem zřízeny polní náspy na klášterní zahradě - měly posílit opevnění Broumova, původní terén horní části zahrady byl těmito zásahy z velké části zničen. 1. července 2006 uzavřelo občanské sdružení Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB) v Broumově s Benediktinským opatstvím sv. Václava smlouvu o pronájmu klášterní zahrady severně od Broumovského kláštera. Klášterní zahrada je unikátní prostor s vlastní neopakovatelnou atmosférou. Bývalo to tajuplné místo obehnané zdmi z kamene, kam se malí kluci i holky vydávali za dobrodružstvím. Tak vzpomínají pamětníci z Broumova na výpravy do klášterní zahrady. Protože "zahrad" je ve městě víc, rozhodli se tvůrci projektu klášterní zahrady nadále jednoduše tento prostor odlišit tím, že důsledně používají hvězdičku za slovem ZAHRADA*. Hvězdička představuje pomyslné pokračování textu, které může mít význam kulturní, společenská, odpočinková, hudební, spolková a také krásná, příjemná a mnoho dalšího. Zahrada* kulturní 2009 - Označujeme tak projekt sestávající z koncertů, divadelních představení, výstav a kulturních událostí v Zahradě* a v souvislosti s ní. Rádi bychom vzbudili zájem obyvatel i turistů o tuto jedinečnou národní kulturní památku a přiměli je k opakované návštěvě.