Srí Lanka očima mnicha / Josef Vörös

Vříjnu proběhne vgalerii Visio art výstava Josefa Vöröse pod názvem „Srí Lanka očima mnicha..."

Josef Vörös se narodil vProstějově. Studoval na UP Olomouc. Vyučoval na ZŠ a ZUŠ vKonici. Byl ředitelem na ZŠ vKrumsíně, ale vroce 2000 ze školství odchází. Kromě olejomalby, keramiky a vitráže ho vždy zajímala filozofie. Zklasické filozofie přechází na filozofii esoterickou, později na filozofii východní. Tento jeho zájem vyvrcholil vroce 2004, kdy se nechal ordinovat na buddhistického mnicha a odjíždí na nějakou dobu na Srí Lanku. Tam žil jako lesní mnich vněkolika klášterech a věnoval se především meditaci. Člověk, který vjednadvacátém století pracuje sám na sobě, tak, jak to před dvěma a půl tisícem let učil Buddha, postupuje na cestě poznání.

Josef Vörös o své zkušenosti sám říká:

Srí Lanka nádherný ostrov tvaru kapky na jihu od Indie.

Víte co je pro mne nejkrásnější? Ten první nádech na tomto ostrově. Jste unavení po 12 hodinovém letu. Chvilku se motáte po klimatizované letištní hale, ale pak vyjdete ven. Ten první nádech. Ta fantastická vlhkost „jako vprádelně", teplo a vůně tropického ráje. Konečně jste tady a vše máte před sebou.

Měl jsem to štěstí, že svou první návštěvu Srí Lanky jsem zažíval jako buddhistický mnich. Být Buddhův žák, nosit červenou róbu lesního mnicha to tady opravdu něco znamená. Místní lidé takovému člověku tradičně projevují velkou úctu. Do mnišského řádu vstupovali vždy synové znejlepších rodin. Ti, kteří usilovali o zničení svých kořenů chtivosti, nenávisti a zaslepenosti a naopak chtěli kultivovat svou štědrost, dobrotivost a moudrost. Život vklášteře vám tohle dovoluje. Zabezpečuje chráněné prostředí pro mnišský trénink. Jste osvobozeni od světských starostí, o vaše živobytí se starají dobří lidé na Srí Lance. Podobně jako za časů Buddhy můžete chodit na rituální pochůzku za potravou neboli pindapátu. Naše řeč má málo slov na popsání pocitů mnicha , který kráčí bos při ranním rozbřesku do nejbližší vesnice. Mlčky se postaví i u nejchudšího domu. Za chvilku se obyčejně otevřou dveře a paní domu nese balíček sjídlem a vloží ho do mnichovi mísy. Pak poklekne a ukloní se."Puńam tam samidžantu. Sukhi hotu." At´je vám dobře! Buďte šťastní. Odpoví mnich. Zakryje mísu a jde dál. Tak jdete od domu kdomu. Za chvilku je mísa plná a máte tolik, že nasytíte i druhé mnichy, kteří dnes zůstali vklášteře.

Těžko popsat krásu teplého tropického večera při večerní pudže uprostřed opuštěného kláštera. Nad hlavou máte třpytivé nebe plné hvězd na kterém přelétají velicí netopýři a kolem se line vůně nádherných květů. Všude se ozývají tajemné zvuky zdžungle. Těžko popsat pocity při prudkém, ale teplém tropickém lijáku, kdy voda padá jako zvodopádu.

Není divu, že jsem po svém návratu začal malovat témata ze života mnichů i překrásnou přírodu Srí Lanky.

Navštívil jsem Srí Lanku ještě několikrát. Vždy jsem byl znovu okouzlen tímto nádherným ostrovem. Při mé poslední návštěvě jsem měl možnost tam i malovat některé své obrazy. Většina obrazů však vznikla až vEvropě .

VPlzni vystavuji poprvé. Těším se na reakce návštěvníků vprostorách galerie Visio art. Vernisáž proběhne 1. října v17,00 hodin.

Realizované výstavy: