Karlštejnský poklad – kultura císařského dvora Karla IV.

Volný čas, Pro děti


Národní památkový ústav připravil na hradě Karlštejn ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým musem v Praze výstavu unikátního tzv. karlštejnského pokladu přibližující kulturu císařského dvora. Přístupná bude od soboty 7. května do 31. října.

Karlštejnský poklad tvoří dva soubory zlatnických prací vesměs z druhé poloviny 14. století. První obsahuje reprezentativní kusy nádob na pití. Je zde například cyphus – zlacená miska s emailovou výzdobou s motivy exotických vodních ptáků sloužící na ředění vína vodou, dvě stříbrné číše s perlovcovou lištou nebo nízká stříbrná a zlacená miska s podobiznou ženy a panovnickou korunou z dílny Petra Parléře. Početnější část souboru tvoří módní doplňky – šperky, knoflíky, přízdoby na šat, nákončí pásu, spinadla, brakteáty. Unikátem pokladu je také schránka na vonné bylinky a masti – povoňka (jablíčko, voňadlo, pomandr nebo okrouhle). Je to vzácně zachované pouzdro kulovitého tvaru, které se nosilo zavěšené u pasu.

Knoflíky a oděvní spinadla (haklice či haklíky) se začaly užívat s příchodem módy úzkých šatů a kabátců do Čech z francouzského prostředí a dosáhly největší obliby zejména v době Karla IV., také vlivem jeho první manželky Blanky z Valois. Šaty se zapínaly hustě, mnohdy až padesáti knoflíky, rovněž úzké rukávy byly opatřeny knoflíky, ale také pokrývky hlavy – tzv. kukličky. Knoflíky sloužily i jako ozdoba bordur, kterými bývaly hustě pošity. Spinadla byla párová a na vrchním sukni (surcotu) jich bývalo až dvanáct párů. Spinadla z karlštejnského pokladu jsou jediným dochovaným typem gotického oděvního zapínání vůbec. Tak početný a rozmanitý soubor se nikde jinde nezachoval – náleží k výjimečným dokladům oděvní kultury ve světovém měřítku druhé poloviny 14. století.

Karlštejnský poklad byl na Karlštejně ukryt pravděpodobně v době nebezpečí husitských válek, když hrad obléhala v letech 1421 a 1422 vojska pražanů. Od té doby zůstal 600 let uschován ve zdech hradu až do objevení při restauračních pracích na konci 19. století. Na 387 předmětů bylo nalezeno dvěma zedníky a ti je prodali prostřednictvím pražského směnárníka Eduarda Kische. Následně se „stříbrný poklad“ dostal po různých transakcích do sbírek textilního muzea továrníka a proslulého sběratele Jindřicha Waldese. Po zestátnění Waldesovy továrny v roce 1947 a likvidaci jeho soukromého muzea pak poklad putoval do fondu Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Císař Karel IV. zanechal v Čechách řadu významných stavebních a uměleckých památek, méně je však těch náležejících k dennímu životu panovníka, jež osobně používal a které dokládají životní styl jeho doby. Za takovou památku lze označit právě tzv. karlštejnský poklad. Přestože s určitostí nemůžeme tvrdit, že předměty z tohoto souboru náležely přímo Karlu IV., jde o unikátní památku uměleckého řemesla z období vrcholného středověku vážící se bezprostředně k hradu Karlštejn.









Termíny