Výstava o kostele sv. Mikuláše zahájila výstavní sezonu NPÚ v Českých Budějovicích

Volný čas


Českobudějovický kostel sv. Mikuláše je jednou z architektonických dominant, která doprovází dějiny města od jeho založení až po dnešek. Období vzmachu, prosperity, ale i tragédií a zmaru představuje výstava Českobudějovická katedrála, jak ji neznáte, kterou českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu zahajuje výstavní sezonu 2016. Výstava je pro veřejnost otevřena v galerii NPÚ na Senovážném nám. 6 každý všední den od 9 do 16 hodin, vstup je volný.

V roce 2015 vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu druhé, drobně doplněné vydání, obrazově i textově bohatě vybavené monografie Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, která kostel, jenž se v roce 1785 stal katedrálou, velmi precizně popisuje z hlediska dějin umění, regionálních historických souvislostí i všedních a svátečních dnů lidí, kteří s tímto městským středobodem měli co do činění.  Výsledky výzkumů, které jsou v publikaci interpretovány, jsou veřejnosti předkládány i formou výstavy Českobudějovická katedrála, jak ji neznáte, jejíž vznik podpořilo město České Budějovice v rámci dotačního programu na podporu kultury v roce 2015.

Až dosud si nikdo z laické ani odborné veřejnosti nedokázal přesněji představit, jak asi mohl vypadat českobudějovický kostel sv. Mikuláše poté, co byl ve 13. století založen českým králem Přemyslem Otakarem II., ba ani poté, co byl rozšířen v závěru 14. století a poté velkolepě pozdně goticky přestavěn po roce 1520. Nad prostorem chrámového trojlodí tehdy byla vztyčena stanová střecha podobné konstrukce jako například nad proslulým chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře. Tento typ monumentálního zastřešení představuje jeden z vrcholů pozdně středověkého stavitelství a nezpochybnitelný přínos českého království k vývoji evropské architektury. Požár v roce 1641 a jeho následná raně barokní přestavba však zcela změnila vzhled stavby.

Vizualizaci jednotlivých stavebních fází kostela, které budou na výstavě prezentovány, graficky zpracovalo multimediální studio Quin.cz podle podkladů PhDr. Romana Lavičky, Ph.D., z českobudějovického Národního památkového ústavu (3D rekonstrukce podob kostela www.apl.quin.cz/3d/katedrala-cb/). Nejen pro dětské návštěvníky je k dispozici trojrozměrný interaktivní model kostela vyrobený z lipového dřeva, díky němuž si budou moci návštěvníci tři gotické fáze stavby kostela doslova osahat a sami poskládat.

Na výstavě návštěvníci načerpají poznatky i o běžně nepřístupných či opomenutých částech městského farního kostela, který se v roce 1785 stal katedrálou nově vzniklé českobudějovické diecéze. Týkají se kupříkladu stříbrného relikviáře svatého patrona města sv. Auraciána, který do Českých Budějovic doputoval až z římských katakomb. Na fotografiích si budou moci prostudovat i obraz sv. Mikuláše, na němž je znázorněna drastická scéna kříšení dětí, z jejichž těl chtěl hamižný hostinský uvařit pochoutku pro své hosty, či barokní malby na klenbě kaple, jejíž zhotovení zbožné bratrstvo budějovických měšťanů zadalo bavorskému malíři a pražskému malíři Johannu Adamu Schöpfovi ještě před tím, než byl z Čech vyhnán coby špeh v dobách války o rakouské dědictví.

Přestavba interiéru kostela po jeho přeměně v katedrálu v době vlády Josefa II. byla motivována osvícenskými postoji prvního českobudějovického biskupa, Jana Prokopa Schaaffgotsche. Do kostela se tehdy dostaly části výbav z tehdy rušených klášterů (pražských theatinů či zlatokorunských cisterciáků). Přestože tomuto pokrokovému muži starší vybavení chrámu přidalo podobné „spíše mordýřskému doupěti než chrámu Páně“, některé barokní umělecké památky zachoval, mezi nimi i krásná plátna obrazů Franze Antone Maulbertsche. Místní úctu k sv. Auraciánovi překvapivě podpořil osazením jeho obrazu do nástavce nově zhotoveného hlavního oltáře.

Poslední tři významné rekonstrukce interiéru kostela proběhly ve 20. století: roku 1912 podle secesního projektu Richarda Klenky z Vlastimilu, který kostel pojal jako „sladce ztónovaný salon“, dále v závislosti na doporučeních druhého vatikánského koncilu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století (tehdy byl položen důraz na jednoduchost a čistotu) a v letech 2011–2013, kdy byl zřízen mimo jiné netradiční kruhový obětní stůl, zvýrazněna barevnost klenby a na podlahu položen barevný mramor. 

Kontakt:

  • Mgr. Martin Gaži, redaktor a vedoucí kanceláře ředitele, NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, tel. +420 724 929 933, gazi.martin@npu.cz
  • Bc. Eva Neprašová, koordinační, projektový a programový pracovník, NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, tel. +420 777 454 383, neprasova.eva@npu.cz








Termíny