The Blues Story

Hudba

Jan Kořínek, multiinstumentalista a skladatel, přezdívaný Mr.Blues vás vezme spolu se zpěvačkou Doris Lamošovou, chicagským kytaristou a zpěvákem René Trossmanem nebo skvělým hráčem na foukací harmoniku Charlie Slavíkem na projížďku bluesovou historií, od jejích počátků na bavlněných polích. Uslyšíte tak zvané work songs ve spojení s gospelem, městské blues dvacátých let minulého století, zastavíme se i v New Orleans a St.Louis, Kansas City a nakonec se dostaneme do Chicaga 21.století, tak jak blues zní v současnosti. Během této bluesové cesty se můžete těšit na písně Trixie Smith, Ethel Waters, Sister Rosetty Tharpe, Roberta Johnsona, T-Bone Walkera, Jimmy Rogerse, Jimmy Reeda, bluesových "králů" Freddie a B.B. Kinga a dalších.

 THE BLUES STORY

Nechte se provést historií bluesových velikánů

 

Blues (z angličtiny smutní) je hudební styl, který vznikl v afro-americké otrocké komunitě v 19. století v USA. Blues je světská hudba, vycházející z náboženských gospelů a spirituálů a je velmi výrazně ovlivněno africkou hudbou původních národů. Na rozdíl od spirituálů byl v původním blues kladen hlavní důraz na sólový zpěv. Časté bylo používání modelu zvolání-odpověď. Sólový hlas byl později doprovázen hudebním nástrojem, velmi často kytarou.

Slovo blues v angličtině vyjadřuje depresivní, smutný stav, což charakterizuje i mnoho bluesových skladeb. Často se však objevují i skladby s veselým, žertovným či sexuálním obsahem.

Blues dalo přímý základ jazzu, ragtimu, country (country hudbu blues v 19. století jen ovlivnilo, neboť vznikla v 18. století), rock and rollu, rocku a dalším stylům západoevropské populární hudby, ovlivnilo i mnoho skladatelů vážné hudby a bylo nepřímým základem pro hip hop, pop music.

Melodika vychází z bluesové pentatoniky, která je obvykle rozšiřována do některé z vícestupňových bluesových stupnic. Typická je nevyhraněnost mezi durovým a mollovým charakterem skladby - použití velké i malé tercie a velké i malé septimy (obzvláště častý je durový doprovod v kombinaci s mollovou melodickou linkou). Dalším charakteristickým tónem (jedním z tzv. blue notes) je zmenšená kvinta.
 

Pro blues je typické čtyřčtvrťové členění taktu, kde je však každá čtvrtina dále členěna na dvanáctiny - jedná se o triolový rytmus s odlehčenou (nebo úplně vynechanou) druhou dvanáctinou v každé triole. Vzniká tím charakteristický „houpavý rytmus“, který lze přiblížit například jako opakování slabik „důba-důba-důba-důba“.

V melodii je s oblibou využíváno synkop a úmyslně nepřesného frázování, které se „nevejde“ do základního rytmu - tím je kromě harmonického napětí dosaženo také rytmického napětí mezi doprovodem a sólovou (zpěvnou) linkou.









Termíny