PANNY, REJTAŘI, DÍŤATA A DALŠÍ MOTIVY DŘEVĚNÝCH PERNÍKÁŘSKÝCH FOREM
Výstava Východočeského muzea v Pardubicích je věnována historii i současnosti osobitého kulturního fenoménu, který patří k pokladům řady muzejních sbírek. Jedná se o desky z tvrdého dřeva, na kterých jsou hloubkovou reliéfní řezbou zhotoveny nejrůznější obrazové motivy. V principu jde o negativy pro formování specifických typů těsta: perníkářského zboží. Je možno je vnímat nejen jako obdivuhodné doklady řezbářského řemesla, ale přibližují zároveň dobu svého vzniku, oblíbená či módní témata i řeč tradičních symbolů.
Konání výstavy v Pardubicích by mohlo svádět k představě, že její náplň vychází z místní perníkářské tradice. Okrajově se zde poznatky o vývoji pojmu „Pardubický perník“ skutečně objevují, hlavním tématem jsou ovšem zmíněné vyřezávané formy (kadluby), jejich zpracování, pestrost a smysl motivů, které jsou na nich ztvárněny. Z historického hlediska bylo užívání perníkářských kadlubů záležitostí celoevropskou, aktuální po několik staletí a ustoupilo do pozadí teprve s technologickými změnami a se zaváděním průmyslových postupů i do výroby daného sortimentu.
Na výstavě jsou představeny originální historické kusy z doby mezi koncem 17. a 2. polovinou 19. století, vybrané z kolekcí, dochovaných ve sbírkách celkem jedenácti muzeí, působících na území východních a severovýchodních Čech, včetně muzea pardubického. Výběr umožňuje prezentovat bohatství motivů v co největší rozmanitosti. Představeny jsou nejrůznější okruhy témat, počínaje náboženskými a symbolickými přes typická zobrazení lidí z různých společenských vrstev v jejich svátečních oděvech i při práci. Nechybí v peřinkách zavinutí novorozenci, výjevy jezdecké a s osedlanými koňmi, postavy vojáků, rostliny i zvířata, nejrůznější předměty, technické novinky či jiné zajímavosti exklusivního či exotického charakteru. Vystaveny jsou i formy pro zhotovení hraček a formy voskařské, neboť perníkářští mistři zpracovávali také vosk z medových pláství.
