Karolína klimešová - První plán.

Výstava

Výstava mladé umělkyně, pracující na svých obrazech / objektech s krepovým papírem.

„První plán“

Moje práce je zaměřená hlavně na kontakt s materiálem a barvou. Zajímá mne extrémní nálada, extrémní výraz, extrémní paleta. Chci přilákat diváka k obrazu.

Pro tento výraz je mou inspirací výrazná barevnost v krajině, nejčastěji v prostředí zahrad. Proto často kreslím a sbírám inspiraci venku, v přírodě. Pro můj současný projekt ale pracuji místo nástrojů, štětců a barev v tubách, s hmotou průmyslově nabarveného krepového papíru. Tento materiál mi dobře vyhovuje pro mé potřeby. Nepopírám ho, využívám ho, tak jak vzniknul. Přitom se dobře snoubí s mou vizí a já oživuji jeho hmotu vlastním duchem. Skládám ho, slepuji, a pak ho zas rozpouštím a exponuji světlu. Pohrávám si s kýčovitostí a líbivostí a vědomě zůstávám v prvoplánové prostotě. Neskrývám, že pracuji na svých věcech spontánně, z čisté radosti z barev a chuti. S krepákem je však spojena také sentimentalita a nostalgie. Záhony a zahrádky jsou současně hroby, pouťové růže po delším čase vyblednou a jejich radostná křiklavost zmizí. Stejně tak mé krepové objekty se stanou zhmotněním dočasnosti a pomíjivosti. Jejich vnímání v čase se pro diváka naprosto promění.

Někdy řízeně kropím záhon/hrob vodou, barvy ožijí a pracují nezávisle na mně. Začnou se vpíjet jedna do druhé, vytvářet své vlastní obrazce i moment překvapení. Z některých papírových objektů se po polití vodou stanou „akvarely“. Rozpíjení barev pak podstatně mění vizualitu i krepového papíru. Pro mne je tato akce samotnou malbou. Zážitek z rozpouštění barev chci předat divákovi přímo začerstva. Forma a konečný produkt není pevně určen. Jedním z prvků je intuitivnost tohoto procesu.

Dávka naivity je v mé práci přiznána a toto přiznání by měl vnímat i divák. V mnoha směrech bych se ráda přirovnala i k postojům severoamerické malířské skupiny New New Painters, kteří deklarují, že jejich tvorba neobsahuje žádný vyšší smysl či poselství. Jde o obrazy, u nichž je dominantní barva a materiálnost. Ohromují svými křiklavými barvami a vydouvajícími se povrchy, bezprostředností a neomaleností. Přesto se v mojí práci objevuje jistá obsahovost, která navozuje v divákovi určité konkrétní vzpomínky, asociace a pocity. Třeba květiny, můj hlavní inspirativní zdroj, jsou pro mě nositelkami mnoha významů. Květina má jeden jasný krásný úkol – být přitažlivá a barevná, tedy vábivá. A to je to, co mne na ní zajímá. Také chci vábit diváka, aby se díval na má díla a užíval si. Tím, že se pohybuji na hranici naivního umění nebo i kýče, chci, aby práce působila nekonformně a svěže. Objekty jsou pro první plán myšleny jen jako barevný atak, jako barevné stánky s občerstvením, mají prostě působit radost, mají se rovnou vizuálně ochutnávat.









Termíny