Výstava Známá neznámá: Jihočeská architektura 20. století

Volný čas

V galerii Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích je otevřena výstava Známá neznámá. Jihočeská architektura 20. století. Na devatenácti výstavních panelech je představen výběr z hodnotných realizací moderní architektury nejen v Českých Budějovicích, ale i v menších městech a obcích. Prostor je věnován také medailonkům významných jihočeských architektů.


 

Výstava je veřejnosti přístupná každý všední den od 8. do 19. prosince 2014 a od 5. do 30. ledna 2015 od 9 do 16.30 hodin. Vstup zdarma.

Devatenáct výstavních panelů přibližuje moderní stavby jižních Čech rozdělené do třinácti tematických celků, obchodní domy, peněžní ústavy, kulturně společenské stavby, církevní objekty obytné budovy a hotely či školy. Jedná se jak o stavby občanské vybavenosti a obytné budovy, které najdeme v centrech měst, tak o různé průmyslové a hospodářské stavby nacházející se spíše v okrajových částech obcí. Texty doplňují současné a historické fotografie objektů, archivní plány i skici.

S nástupem 20. století přicházejí převratné technologické novinky, nové myšlenkové směry a celková změna životního stylu. V této návaznosti se začíná měnit i podoba měst. Podobně jako v dalších oblastech i v architektuře se objevuje snaha o oproštění od všeho starého, nové stavby mají být stavěny především účelně. Začíná se ve větší míře uplatňovat mnoho nových materiálů jako ocel, sklo či železobeton. Z vývojového hlediska byla architektura první republiky vždy chápána jako velmi kvalitní. Význam této architektury, která zahrnuje široké spektrum slohů a stylů, je prezentován nejen v souvislosti s vývojem v jižních Čechách, ale je zasazen také do kontextu celorepublikové a světové architektonické produkce.

Ve své době byla v celoevropském měřítku vysoce hodnocena a ceněna např. unikátní lanová střešní konstrukce plaveckého stadionu v Českých Budějovicích. Projekt pro plavecký stadion vznikl již v roce 1958 a řadil se v Československu mezi první pokusy o použití lanové střechy. Výstavba podle návrhu českobudějovického architekta Bohumila Böhma byla realizovaná v letech 1966–1971. Ústředním prvkem se stala plovárenská hala s technicky náročnou lanovou střešní konstrukcí o rozpětí 54 x 64 metrů. Hala obsáhla bazén o rozměrech 50 x 20 metrů a tribunu pro 850 diváků.

Představena je i urbanistická koncepce baťovského satelitu v Sezimově Ústí, kde byla vybudována nová továrna na výrobu obráběcích strojů MAS (dnešní Kovosvit). Přesto, že byl závod s městem čítajícím na 150 domků budován ve spěchu před vypuknutím druhé světové války, odpovídá jeho koncepce zásadám tzv. ideálního průmyslového města, podle nichž bylo vystavěno dalších 23 baťovských satelitů na území Československa.

České Budějovice, obchodní dům Brouk a Babka
České Budějovice, obchodní dům Brouk a Babka

Významným jihočeským architektům jsou věnovány samostatné medailony. Karel Chochola představuje jednu z nejvýraznějších osobností jihočeské architektonické scény v meziválečném období. Je autorem projektu např. Trylčova jezu na Vltavě či českobudějovického obchodního domu Brouk a Babka, který je dnes kulturní památkou. U profesora Josipa Plečnika studoval František Průša, který se stal jako člen Sokola autorem řady sokoloven v různých regionech tehdejšího Československa. Převážně v Jindřichově Hradci působil jako městský architekt Antonín Mečíř, který byl znám i jako přítel a podporovatel Emy Destinnové.

Záměrem autorů výstavy je nejen představit moderní architekturu jižních Čech, ale zejména upozornit na její hodnoty, které nejsou vnímány s takovou samozřejmostí, jako u staveb historických. „Často strohá a přísná architektura bez ozdob na první pohled nevzbudí naši pozornost, většinou nedokážeme docenit tuto relativně mladou architekturu a u části z nás stále převažuje subjektivní pohled na stavby z dob komunismu. Přesto je nejvyšší čas začít věnovat této architektuře více pozornosti, protože tyto stavby většinou nejsou památkově chráněny a více než 'klasické' historické budovy jsou ohroženy demolicí a zanedbáváním,“ dodává za autory výstavy Mgr. Eva Zuzáková.

Výstava je jedním z výsledků dlouholeté badatelské činnosti NPÚ prováděné v rámci vědecko-výzkumného úkolu Plošný průzkum, zhodnocení a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století. Řešiteli projektu byli Eva Erbanová, Otakar Jankovec, Jana Štorková, Eva Zuzáková a Daniel Kovář. Výstupy tohoto projektu byly použity pro textovou část výstavních panelů.

Kontakty:
  • Ing. arch. Jana Štorková, vedoucí oddělení evidence a dokumentace památek, NPÚ, ÚOP České Budějovice, 725 163 056, storkova.jana@npu.cz
  • Mgr. Eva Zuzáková, správce GIS, evidence a dokumentace památek, NPÚ, ÚOP České Budějovice, 724 568 070 zuzakova.eva@npu.cz








Termíny