Výrobní, montánní a řemeslná činnost na venkově a její vliv na utváření vesnických sídel a zástavby (seminář)

Volný čas

Region konání letošního celostátního semináře lidové architektury kromě propojení s lázeňstvím (upozorňujícím současně na Rok lázeňské architektury) silně evokuje propojení zdejších podhorských vesnic jednak s těžařstvím, jednak s výrobou těžšího industriálního charakteru – hamry, hutě a na ně navazující výroby. Předtím, než byla v Karlově Studánce založena tradice lázeňství, šlo o místo s hutní výrobou. Určitou dobu zde dokonce byla obě odvětví provozována současně za zdárné koexistence. Jaký měla intenzivní výroba vliv na vesnická sídla, jejich život, urbanismus a původní lidovou historickou zástavbu? Jak silné toto působení bylo, jakým konkrétním způsobem se odrazilo v podobě vesnických staveb a sídel, jak se projevovalo v jednotlivých regionech? Těmto i mnoha dalším souvisejícím otázkám bude na semináři věnována přednostní pozornost.


Pořadatelé: Národní památkový ústav, generální ředitelství v Praze, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, Moravskoslezský kraj – Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Horské lázně Karlova Studánka, s. p., obec Karlova Studánka, Spolek pro obnovu venkova Moravskoslezského kraje

Termín: 10. až 12. září 2014
Místo konání: Karlova Studánka (okres Bruntál)

Veškeré podrobnosti naleznete v programu semináře

Přihlášky a eventuální dotazy zasílejte na adresu: PhDr. Pavel Bureš, Národní památkový ústav, generální ředitelství v Praze, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana,  tel. 257 010 255, mobil: 724 663 562,  e-mail: bures.pavel@npu.cz.
Prosíme o vyplnění a zaslání obou typů přihlášek (word i excel).

Stránka semináře na Facebooku – pro sdílení pozvánek, názorů, fotografií...

Podrobný program semináře s uvedením dalších informací a pokynů bude všem účastníkům zaslán po obdržení a zpracování přihlášek. Pořadatelé si vyhrazují právo na případné změny v programu a organizaci semináře.

Tematické zaměření semináře

Již od roku 1994 organizuje Národní památkový ústav v Praze společně s územními pracovišti NPÚ odborné semináře tematicky zaměřené na problematiku poznání, ochrany a rehabilitace lidového stavitelství, vesnických sídel a kulturní krajiny venkova. Na jejich pořádání se podílejí rovněž místně příslušné orgány státní správy a samosprávy i další instituce. Snahou pořadatelů těchto dnes už tradičních setkání specialistů památkářů, muzejníků, architektů, národopisců, pracovníků ochrany přírody i jiných příbuzných organizací a oborů, včetně zástupců krajů, měst a obcí, je zprostředkovat nové poznatky i praktické zkušenosti v širokém mezioborovém spektru a vytvořit platformu pro vzájemnou komunikaci a sjednocení názorů na některé sporné otázky.

Technická památka v krajiněVenkovské prostředí je tradičně spojováno se zemědělstvím a zemědělskou produkcí, případně potravinářstvím. Region letošního konání semináře lidové architektury však (kromě propojení s lázeňstvím, upozorňujícím současně na Rok lázeňské architektury) silně evokuje propojení zdejších podhorských vesnic jednak s těžařstvím, jednak s výrobou těžšího industriálního charakteru – hamry, hutě a na ně navazující výroby. Předtím, než byla v Karlově Studánce založena tradice lázeňství, šlo o místo s hutní výrobou. Určitou dobu zde dokonce byla obě odvětví provozována současně za zdárné koexistence. Obdobně tomu bylo v sousedních vsích – Malé Morávce a Ludvíkově. Starší historie Malé Morávky je vysloveně průmyslová, byly zde hamry, hutě, zbrojovka, řetězárny, papírny a další podniky a tradice těžkého průmyslu zde zaniká až se založením Vítkovických železáren v Ostravě. Ve Staré Vsi u Rýmařova, která dnes zčásti tvoří vesnickou památkovou zónu Stará Ves - Žďárský Potok, byla provozována Anenská huť až do 50. let 20. století.

Měla tato intenzivní výroba vliv na vesnická sídla, jejich život, urbanismus a původní lidovou historickou zástavbu? Určitě ano, ale tomu, jak silné toto působení bylo, jakým konkrétním způsobem se odrazilo ve stavební podobě vesnických staveb a sídel, jak se projevovalo v jednotlivých regionech a mnoha dalším souvisejícím otázkám není zatím věnována dostatečná pozornost. Například ve Staré Vsi jsou dochovány unikátní správcovské hutní domky a také víme, že některé chalupy v Malé Morávce byly rozšiřovány proto, aby mohly být pronajímány dělníkům pracujícím v továrnách. Téma však nelze omezit pouze na oblast těžkého nebo těžebního průmyslu, existovala řada dalších výrobních a řemeslných činností provozovaných na venkově nebo přímo v jednotlivých vesnických usedlostech – za všechny jmenujme například sklářství, korálkářství, plátenictví, tkalcovství, cihlářství, kamenictví, kovářství a mnoho jiných. S jednou specializovanou výrobnou se setkáme i během exkurze v bývalé kosárně v Karlovicích. Tyto stavby dotvářely podobu našeho venkova a někde mu vtiskly zcela specifický neopakovatelný ráz. Měli bychom se proto pokusit alespoň část z tohoto unikátního dědictví zachovat příštím generacím a současně usilovat o jeho co nejkomplexnější průzkum a dokumentaci.

Program jednání:
  • Mezerová Lubica, PhDr., Muzeum v Bruntále
    Vesnická sídla v Jeseníkách a jesenický dům
    Dochované objekty řemeslné a výrobní činnosti v okrese Bruntál
  • Schmidtová Taťana, Ing., AOPK – Správa CHKO Jeseníky
    Ochrana krajinného rázu na území CHKO Jeseníky
  • Kaláb Jiří, Mgr., NPÚ, ÚOP v Olomouc
    Těžba rud a jejich zpracování na Zlatohorsku
  • Nitra Tomáš, Mgr., NPÚ, ÚOP v Ostravě
    Stavebně historický vývoj Karlovy Studánky
  • Zezula Michal, Mgr., NPÚ, Večeřa Josef, RNDr.
    Jesenické rudní revíry a jejich vztah ke středověkému a raně novověkému osídlení z pohledu montanistiky a archeologie
  • Hornišer Igor, Mgr., Muzeum v Bruntále
    1. Těžba a zpracování rud v Malé Morávce
    2. Vymezení katastru obce Malá Morávka
  • Malá Petra, Mgr., Muzeum Rýmařov, Vyhlídal Michal, Bc., Muzeum Rýmařov
    Anenská huť ve Staré Vsi v 19. a 20. století a dnes
  • Dolejš Miroslav, ANKER technology, s. r. o.
    Nanotechnologie při ochraně památek a ve stavebnictví – prezentace
  • Merta David, Archaia Brno, o. p. s.
    K současným možnostem archeologického výzkumu žijící vesnice (na příkladu Dolních Heršpic čp. 10 a Sebranic čp. 35)
  • Foud Karel, Mgr., NPÚ, ÚOP v Plzni
    Vliv těžby černého uhlí na demografický a urbanistický rozvoj sídel na Plzeňsku
  • Magová Martina, Ing. arch., Krajský pamiatkový úrad Žilina, Štancelová Zuzana, Mgr., Krajský pamiatkový úrad Žilina
    Vplyv banskej činnosti na vývoj obcí Nižná a Vyšná Boca
  • Ledvinka František, PhDr., NPÚ, ÚPS v Praze – Soubor lidové architektury Zubrnice
    Vliv drobného průmyslu na tvářnost a zástavbu obce Tisá ve východním okraji Krušných hor
  • Kovářů Věra, PhDr., emeritní specialistka pro oblast lidové architektury
    Vinaři a jejich činnost a vliv jejich díla na stavební ráz vesnice
  • Spathová Jana, PhDr., NPÚ, ÚOP v Kroměříži, Sluštíková Hana, Krajský úřad Zlínského kraje
    Osudy bývalé sklářské kolonie v Sidonii
  • Dunajová Alena, NPÚ, ÚOP v Brně
    Rolnické cihelny
  • Motyčková Dana, PhDr., CSc., Etnografický ústav AV ČR, Praha, Sedlická Kateřina, PhDr., Etnografický ústav AV ČR, Praha
    Drobná výroba stavebnin a jejich využití ve vesnickém prostředí
  • Novák Pavel, PhDr., CSc. Národní zemědělské muzeum Praha – Muzeum českého venkova, zámek Kačina
    Mlýny na Novodvorsku a Žehušicku








Termíny