Hold Jiřímu z Kunštátu – rytířský turnaj na zámku Lysice

Volný čas

V neděli 29. června se na nádvoří Státního zámku Lysice odehraje velký rytířský turnaj na počest Jiřího z Kunštátu a Poděbrad.


Na akci se osobně dostaví sám král Jiří z Kunštátu a Poděbrad. Rytířký turnaj na koních probíhá v souvislosti s "Lysickými fériemi", takže návštěvníci si mohou užít kostýmované prohlídky zámku nebo navštívit volně přístupný minijarmark na vnitřním nádvoří. Dále mohou obdivovat expozici historického kočáru či výstavu historického lesnictví v předzámčí.

Plakát ke zhlédnutí ZDE.

Rok pánů z Kunštátu.

Lysice – Středověký dvorec, hrad Rychvald a pozdně gotická tvrz
Majetková základna rodu s erbem tří vrchních pruhů, která se rozkládala kolem nově založeného hradu Kunštátu, nebyla v době úmrtí jeho majitele Kuny z Kunštátu někdy po roce 1295 nijak rozsáhlá. Stávající panství rozšířil jako první Kunův vnuk Gerhard z Kunštátu, který už před polovinou 14. století zastával klíčové zemské funkce. Před rokem 1348 se oženil s urozenou paní Klárou, pocházející snad z rodu vladyků z Drnovic, která Kunštátům přinesla věnem osady Drnovice a Lysice. Gerhard měl se svojí manželkou pět dospělých synů, kteří založili samostatné linie rodu. Nejstarší Smil získal panství Kunštát, Boček založil větev pánů z Kunštátu a Poděbrad, z níž vzešel budoucí český král Jiří z Poděbrad, Hroch z Kunštátu a Louček se stal zakladatelem samostatné linie, jejíž majetek v druhé generaci zdědil nejmladší syn Vilém, zakladatel větve pánů z Kunštátu sídlící na Boleradicích. S ohledem na dějiny hradu Rychvaldu byl nejdůležitější Gerhardův třetí syn Kuna, dědic matčina věna a zakladatel rodové linie sídlící v Lysicích.
Kromě samotných Lysic zdědil Kuna z matčina věna i další majetky, které se rozkládaly v oblasti úrodné Hané. V rámci scelení panství však nový pán na Lysicích vzdálené statky prodal a za získané peníze připojil k Lysicím osady Kunice, Lhotku a Hluboké, čímž položil základ panství, přetrvávajícího navzdory různým majitelům až do 19. století. Lysická větev pánů z Kunštátu žila v této době na nevelkém opevněném dvorci přímo ve vsi, kterou doložil náhodný archeologický nález zdiva, ale i predikát Kuny z Kunštátu a Lysic (Cuna de Lyssecz), doložený v zemských deskách v roce 1353. Tvrz však přestala brzy vyhovovat, a proto kolem poloviny 14. století přistoupili lysičtí páni ke stavbě pevného hradu Rychvaldu, v jehož názvu se dodnes odrážejí zdejší neproniknutelné středověké hvozdy. Nákladná stavba však neměla dlouhého trvání. V roce 1375, pouhé čtyři roky poté, co byl Rychvald poprvé zmíněn v pramenech, rozbořili jeho zdi z nařízení markraběte Jana Jindřicha brněnští měšťané. Autoritativní panovník zřejmě nehodlal strpět výstavbu hradů bez svého předchozího souhlasu. Hrad byl sice obnoven, ale během markraběcích a husitských válek byl dobyt ještě několikrát. Za jeho časté obléhání mohla zejména zde sídlící lapkovská družina, která pod vedením lysických a černohorských pánů přepadala kupce mířící po nedaleké zemské cestě do královského města Brna. Hrad definitivně zanikl před polovinou 15. století, kdy se lysičtí páni opět přestěhovali do své tvrze v Lysicích. Je pravděpodobné, že někdejší dvorec byl přestavěn na tvrz v pozdně gotických formách, kterou však zcela pohltily pozdější renesanční a barokní úpravy současného zámku.

Kontakty a informace:
  • Bc. Martina Rudolfová, kastelánka SZ Lysice, 606  373 553, 516 472 235, rudolfova.martina@npu.cz
  • Mgr. Dagmar Šnajdarová, pracovník PR  NPÚ ÚPS v Kroměříži, 573 301 435, 725 308 460, snajdarova.dagmar@npu.cz, www.facebook.com/npukm








Termíny