Václav Kopecký - Zkamenělina

Výstava
Stěny českobudějovického Domu umění jsou natřeny světlocitlivou emulzí. V umělém světle zářivek se tak neustále vyvíjí barevný obraz, o kterém fotograf Václav Kopecký při jiné příležitosti napsal, že „vlastně neexistuje“. Jak to? Barevný nátěr přece vidíme, vnímáme, působí na nás. Nezachycuje ale okamžik, jak jsme u fotografie zvyklí, a nepřenáší jeden čas do jiného (čas zachyceného okamžiku do času jeho pozorování). V podstatě splývá s časem, v němž se vyskytuje. Přijímáme ho tedy ještě jako fotografii? A chápeme vůbec barevný nátěr stěny jako obraz? Výstava Zkamenělina je seskládána podezřele. Kromě fotografií na stěnách jsou zde zmíněné nátěry, velké barevné plexisklo, na které je promítán rozplývající se obraz, nebo kamení s fragmentárními otisky devonských fosilií. Návštěvníka by mělo napadnout, že mezi snímky stromů a květin a těmito prvky je opodstatněný vztah.








Termíny