Letní slavnosti staré hudby

Hudba

Letní slavnosti staré hudby (LSSH) jsou jedinou festivalovou přehlídkou hudby historický umělecký slohů v Praze. Festival je vstupní branou, přes niž proudí do České republiky špičkoví zahraniční interpreti, kteří hrají na originály či kopie historických nástrojů,  jak je známe z dobových rytin a obrazů, ovšem při zachování těch nejvyšších nároků na dokonalost provedení.

Díky tematicky propracované, objevné dramaturgii představuje vysoké procento festivalových projektů novodobé premiéry, a to nejen v českém, ale světovém kontextu.Svým přesahem do oblasti barokního divadla a tance je festival ojedinělý nejen v České republice, ale také v celé střední Evropě.

Letní slavnosti staré hudby se těší podpoře hlavního města Prahy a Ministerstvy kultury. Velmi významná a přínosná je dlouhodobá spolupráce s Francouzským institutem v Praze. Mezi další stálé partnery festivalu patří Velvyslanectví Španělska, Velvyslanectví Nizozemského království, Vlámská vláda, Norské velvyslanectví, Česko-německý fond budoucnosti, Polský institut v Praze a renomované české instituce, např. Národní galerie v Praze a Galerie hlavního města Prahy.

Publikum je převážně české, věková skladba obecenstva je vyrovnaná, s poměrně silným zastoupením posluchačů do 40 let. Špičkové provedení a důstojné prostředí historických paláců a sálů oceňují pravidelní návštěvníci koncertů klasické hudby; živá, bezprostřední atmosféra letního festivalu zase přitahuje mladé posluchače a příznivce jiných žánrů.

Návštěvnický ohlas a kritiky v tisku opakovaně prokazují, že Letní slavnosti staré hudby se od svého založení v roce 2000 staly neodmyslitelnou součástí pražské letní hudební scény i událostí s mezinárodním renomé, jež napomáhá řadit Prahu mezi významné kulturní metropole Evropy.

Motto festivalu

Posláním slavností je oddělit čas každodennosti od výjimečných událostí. Slavnosti proměňovaly profánní prostor v prostor sváteční a provázely všechny významné události. Zejména v barokní době se slavnosti staly znakem nového životního stylu, provozovaného církví, šlechtou i panovnickým dvorem. V nově budovaných sídlech pořádala aristokracie slavnosti spojené s hudebními produkcemi, divadlem, tanečními představeními a velko-lepými ohňostroji.

Na tuto myšlenku navazují Letní slavnosti staré hudby, které již více než deset let obohacují současnou kulturní nabídku hlavního města Prahy o významný, ale opomíjený hudební žánr.

Své výsadní postavení si festival zasluhuje především originální dramaturgií, špičkovými koncerty renomovaných sólistů a souborů dobové interpretace a propojením staré hudby
s architektonickými památkami Prahy a jejich jedinečnou akustikou.

Kredit festivalu a jeho dlouhodobý přínos dokládá mimo jiné ocenění pro jeho ředitelku Markétu Semerádovou, která letos v březnu obdržela od francouzského ministra kultury Řád umění
a literatury za šíření francouzské barokní hudby a kulturního dědictví Francie.

Dramaturgie

Nosná a objevná témata jednotlivých ročníků vycházejí z neotřelých hudebních souvislostí, jejichž hlavní myšlenka propojuje všechny koncerty festivalu. V návaznosti na precizně připravenou dramaturgii každoročně vzniká ve spolupráci s českými i zahraničními muzikology programový katalog, který zahrnuje texty ke všem festivalovým koncertům a osvětluje zmiňované souvislosti posluchačům.

Do programové skladby festivalu se podstatným způsobem promítají i výsledky badatelské práce členů pořádající instituce a souboru Collegium Marianum. Každoročně v novodobých premiérách zaznívají díla spjatá s pražskou kulturou 16. – 18. století, a to ve svém původním, lokálním kontextu.

Interpreti

Na festival jsou každoročně zváni renomovaní sólisté a špičkové zahraniční i domácí soubory zaměřené na dobovou interpretaci hudby starších stylových období od renesance po raný romantismus. Programy jejich koncertů jsou pečlivě připravovány tak, aby odpovídaly tématu konkrétního ročníku festivalu.

Koncertní sály

Jednou z předností festivalu je propojení krásné architektury s hudbou odpovídajících stylů. S velkým ohlasem se pravidelně setkávají koncerty a představení konané v Břevnovském klášteře, Zámku Troja, Letohrádku Hvězda, Anežském klášteře, v prostorách Pražského hradu – ve Španělském sále, v Míčovně a Rudolfově galerii či v interiérech méně známých pražských kostelů.

 

15. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL

Letní slavnosti staré hudby

14. července – 6. srpna 2014

Slasti a milosti

 

Jestliže středověká estetika stavěla účel, jemuž hudba sloužila, nad hudební prožitek, v následujících epochách již hudbu vnímáme zejména jako potěšení ve smyslu zážitku z krásy. Dramaturgická linie jubilejního ročníku Letních slavností staré hudby sleduje kontrasty mezi světskou a duchovní tvorbou s přihlédnutím k rozličnosti hudebních nástrojů, žánrů a forem.

Dramaturgický plán připravovaného ročníku zahrnuje také projekty, jež přispívají k oslavám Roku české hudby 2014, kdy si připomínáme významná výročí řady autorů českého původu, kteří se proslavili v cizině, nebo německých autorů narozených v Českých zemích. Letní slavnosti staré hudby tak dokládají, že část bohatství českého hudebního dědictví pochází z doby před rozvojem myšlenky národního uvědomění v 19. století, tedy z období kdy byla vysoká míra provázanosti kulturních tradic Evropy naprostou samozřejmostí.

 

14. 7. 2014 od 20:00

Zámek Troja

Pantaleon

Nové psalterium pro barokní Evropu

(Antonio Caldara, Johann Georg Pisendel, Nicolo Jomelli,

Georg Philipp Telemann, Marin Marais)

 

Elisabeth Seitz – pantaleon

Echo du Danube (Německo)

Christian Zincke – viola da gamba, umělecký vedoucí

 

Slavnostní zahájení letošních Letních slavností staré hudby proběhne v krásném prostředí Zámku Troja. 14. července zde německé těleso Echo du Danube, které na Letních slavnostech s úspěchem vystoupilo již v roce 2009, představí barokní raritu – rozměrné psaltérium pojmenované po svém výrobci a slavném dobovém hráči Pantaleonu Hebenstreitovi (1668–1750). Obliba Pantaleonu, jemuž se obdivovali i francouzský král Ludvík XIV. nebo saský kurfiřt August II. Silný, přerostla v prvních třech desetiletích 18. století v jakousi evropskou „pantaleon-mánii“. Popularitu nástroje dokládá program koncertu, v němž Echo du Danube uvede skladby od německých, francouzských a italských autorů, jako jsou Johann Georg Pisendel, Georg Philipp Telemann, Antonio Caldara a Marin Marais, z nichž mnohé nebyly v České republice dosud uvedeny.


 

16. 7. 2014 od 20:00

Klášter sv. Anežky České, kostel sv. Salvátora

Nocturno

Středověké noční modlitby v katedrále Notre Dame v Paříži

Trio mediaeval (Norsko):

Anna Maria Friman, Linn Andrea Fuglseth, Berit Opheim – zpěv

Vokální Trio Mediaeval z Norska představí program vystavěný na polyfonickém repertoáru souvisejícím s dobovou hudební produkcí v katedrále Notre-Dame v Paříži. Název Nocturne odkazuje k liturgii středověkých matutin, již dramaturgie koncertu rozšiřuje o skladby uložené v rukopisných sbírkách archivu pražské katedrály sv. Víta – od modliteb, vyznání víry a žalmů až po antifony a hymny. Koncert se koná 16. července v Klášteře sv. Anežky České (kostel sv. Salvátora).

 

22. 7. 2014 od 20:00

Pražský hrad, Rudolfova galerie

Barroco y flamenco

Ke kořenům španělského flamenca

Academia del piacere (Španělsko)

Fahmi Alqhai – viola da gamba, umělecký vedoucí

Honosné prostředí Rudolfovy galerie Pražského hradu rozezvučí 22. července španělská Accademie del piacere. Soubor vystoupí s pulsujícím tanečním repertoárem, pod vedením gambisty Fahmi Alqhaie, který se na festivalu blýsknul už v roce 2010 (Fantasías y glosas, Zámek Troja). Program s názvem Barroco y flamenco sleduje neprobádané oblasti vzájemných vlivů mezi historickou podobou španělského flamenca a vývojem barokní hudby a interpretace na iberském poloostrově.

 

 

24. 7. 2014 od 19:30

Břevnovský klášter, Tereziánský sál

Milostný struny hlas

Hudební salon počátku 19. století
(J. L. Dusík, J. Haydn)

Bauwien van der Meer – soprán

Richard Egarr – kladívkový klavír

Masumi Nagasawa – harfa

Trio ve složení soprán, kladívkový klavír a klasicistní harfa provede posluchače komorní tvorbou českého hudebního klasicismu a raného romantismu (J. L. Dusík), již – pod názvem Milostný struny hlas – staví do spojení s písněmi J. Haydna.


28. 7. 2014 od 20:00

Zámek Troja

Tururu farara

Portugalské baroko a tradiční zpěvy ze zámoří

 

Sete Lágrimas (Portugalsko)

Filipe Faria a Sérgio Caldeira – zpěv, umělecké vedení

Ambiciózní projekt poukazuje na souvislosti a vlivy hudebních žánrů z nejrůznějších částí světa, jež lze vysledovat v portugalské hudbě – lidové i komponované – uplynulých pěti staletí. V programu s hravým názvem Tururu farara ožívá mapa světa hudebními střípky, jež jsou zachycením lidských osudů a emocí. Tenoristé a umělečtí vedoucí souboru Filipe Faria a Sérgio Peixoto do vzájemného dialogu staví iberský repertoár 16. a 17. století s hudbou komponovanou a improvizovanou na anonymní texty zmiňované epochy.

 

30. 7. 2014 od 19:30

Kostel sv. Šimona a Judy

Od krčmy k oltáři

Biberovy sonáty pro každý čas

 

{oh!} Orkiestra Historyczna (Polsko)

Martyna Pastuszka – umělecká vedoucí

30. července v kostele sv. Šimona a Judy zazní program složený z děl H. I. F. Bibera (1644–1704), významného barokního houslisty a skladatele, který působil u arcibiskupského dvora v Kroměříži a poté v Salzburku.

6. 8. 2014 od 19:30

Pražský hrad, Španělský sál

Grácie a majestát

Z barokní Prahy do klasicistní Paříže

(J.-Ph. Rameau, J. J. Fux, J. C. F. Fischer)

 

Isabelle Druet – soprán (Francie)

Alain Buet – bas (Francie)

Collegium Marianum – orchestr

Jana Semerádová – umělecká vedoucí

Festival zakončí velkolepě koncipovaný francouzsko-český projekt Grácie a majestát, v jehož první části zazní árie a orchestrální díla uvedená u příležitosti slavné pražské korunovace císaře Karla VI. českým králem roku 1723. Repertoár, obsahující skladby rakouského skladatele J. J. Fuxe a dvou autorů narozených v Čechách a působících později v Německu, J. D. Zelenky a J. C. F. Fischera, dokládá vzájemné prolínání vlivů, které v 18. století zásadním způsobem formovalo vývoj hudební produkce u nás i jinde v Evropě. Druhá půle koncertu připomene čtyřsté výročí narození Jeana-Philippa Rameaua, jednoho z předních představitelů francouzského hudebního baroka. Letní slavnosti staré hudby tak 6. srpna ve Španělském sále Pražského hradu uzavřou honosnou hudební událostí. Zazní árie z oper slavných barokních skladatelů v podání vynikajících francouzských sólistů Isabelle Druetové a Alaina Bueta a barokního orchestru Collegium Marianum.





Účinkují

Echo du Danube

Trio Mediaeval

Academia del piacere

Bauwien van der Meer, Richard Egarr, Masumi Nagasawa

Sete Lágrimas

Orkiestra Historyczna

Collegium Marianum

Isabelle Druet, Alain Buet





Termíny