Rosa Mystica

Volný čas, Pro děti

Mariánská úcta ve středověkých Čechách.


http://www.zamek-lednice.com/

Slovo k programu

Málokterá oblast křesťanského kultu se může pochlubit tak početným a osobitým hudebním repertoárem jako právě kult mariánský. Mariánská tematika, která je také jednotícím prvkem dnešního programu, poskytuje jedinečnou příležitost projít celým spektrem rozmanitých forem od „klasických“ zpěvů gregoriánského chorálu až po duchovní písně a polyfonní kompozice.

První část koncertu je věnována nejstaršímu repertoriu, tzv. „starého fondu“ gregoriánského chorálu. Po úvodním, velmi dynamickém hymnu Ave maris stella zazní kompozičně jedinečné Ave Maria s textem Zvěstování: „Zdrávas Maria, milosti plná…“. Z žalmu Eructavit cor meum pochází většina textů mariánských mešních zpěvů, tzv. propria. Zde si ho můžeme poslechnout ve formě responsoriálního žalmu: na každý verš žalmu přednášený sólistou odpovídá sbor zvoláním Alleluia. Responsorium Sancta et immaculata patří do vánočního matutina — noční bohoslužby. Jeho intimně laděná melodie medituje nad tajemstvím Vtělení Páně. Po čtení z proroka Izaiáše následuje — podobně jako árie po recitativu — graduale Audi filia, překypující vitální melodikou s nemalými pěveckými nároky na interprety. Závěr bloku tvoří jeden z nejslavnějších mariánských textů Salve Regina — Zdrávas Královno. Počet jeho zhudebnění dosáhl k dnešnímu dni jistě třímístné cifry; zde však uslyšíme první a nejstarší melodii, k níž tento text patří.

Ve 14. století prochází Evropou nová vlna mariánské zbožnosti, která se projevila velice výrazně i v českých zemích. K velkým mariánským ctitelům patřil např. i král Karel IV. nebo arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Popularita mariánského kultu podnítila i silnou vlnu tvořivosti v oblasti duchovní hudby. Zpěvům tohoto období je věnována druhá část programu.

Dvouhlasé moteto Voce cordis — Pulchre Sion filia je ukázkou ze středoevropské motetové produkce. Každý z obou hlasů má vlastní odlišný text. Ve 14. století vznikají nové mariánské svátky a k nim i příslušný liturgický repertoár. Prvním příkladem z tohoto repertoria jsou zpěvy officia Obětování Panny Marie (officium je francouzského původu, zde je však použito verze, která se nachází v českých pramenech). Na těchto kompozicích se již jasně zračí odklon od původní gregoriánské modality. Hymnus O Dei sapiencia již nechává tušit směřování k novodobé durové tonalitě.

Mezi formy tohoto období populární v Čechách patří též duchovní písně (cantiones). Jejich tradice pokračuje v mnoha případech dokonce i v dnešní liturgické praxi. Zde zazní tři z těchto písní: Ave gloriosa, Genitricem Dei a Gaude quam magnificat. Od ostatních chorálních melodií se odlišují zejména pravidelným „mensurovaným“ rytmem.

Jednou z významných tvůrčích osobností 14. století v Čechách je arcibiskup Jan z Jenštejna. Je mu připisováno autorství officia svátku Navštívení Panny Marie, který zavedl pro pražskou arcidiecézi v r. 1386. Antifony z nešpor popisují událost navštívení textem evangelia sv. Lukáše. Do mše téhož svátku patří i čtení z téhož evangelia — Magnificat, zpívané slavnostním lekčním tonem. Velmi pozoruhodné je i Alleluia Ave stillans (taktéž připisováno Janu z Jenštejna) se zajímavým „frygickým“ zabarvením.

Dvouhlasé cantio Prelustri elucencia představuje ukázku z díla teprve nedávno objeveného skladatele Petra Wilhelmi de Grudencz. Tento mimořádně kvalitní autor polského původu pobýval v Čechách patrně ve 40. letech 15. století. Duchovní písně, o nichž jsme se již zmínili, fungují též jako „tropy“, tj. vsuvky či přídavky k jiným chorálním zpěvům. Tímto způsobem jsou zakomponovány dvě sloky cantia O Maria celi via do verše Alleluia Ave benedicta. Na závěr koncertu zazní tříhlasé Ave Regina celorum, které je poměrně často zastoupeno v českých pramenech. Tato kompozice již odpovídá stylu renesanční polyfonie 15. století.

 

Schola Gregoriana Pragensis byla založena Davidem Ebenem v roce 1987 (D. Eben absolvoval na pařížské konzervatoři obor dirigování gregoriánského sboru a v následující sezóně působil jako dirigent Choeur Grégorien de Paris). Schola Gregoriana Pragensis se intenzivně věnuje nahrávání a často koncertuje doma i v zahraničí (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Izrael a Japonsko). Nahrávky souboru na CD získaly již řadu ocenění (Choc du Monde de la Musique, 10 de Répertoire, Zlatá Harmonie za nejlepší českou nahrávku roku).

Práce souboru se soustřeďuje jednak na sémiologickou interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších neumatických pramenů z 10.–11. století, jednak na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.–15. století.

Další informace — www.gregoriana.cz









Termíny