Kostel sv. Anny u Horšovského Týna. Výstava fotografií z archivů Národního památkového ústavu

Volný čas

Kostel sv. Anny u Horšovského Týna v západních Čechách má ve studiu příměstských poutních míst v českých zemích v 16. až 18. století značný význam už pro své velké stáří.


Poměrně velká pozdně gotická novostavba kostela byla vysvěcena 5. 4. 1516. Patří k ní žebrová síťová klenba chóru s typickým obrazcem tří osmiúhelníků rozdělených úhlopříčkami a řazených těsně za sebou v jejím vrcholu.

V kostele, jenž byl nově vysvěcen 26. 10. 1740, není žádný historický mobiliář. Takřka vše, co z něj zbylo po útocích zlodějů a vandalů od padesátých do počátku osmdesátých let 20. století, bylo spáleno roku 1984. Ještě v roce 1951 šlo o hodnotný a dobře dochovaný vrcholně barokní soubor předmětů vnitřního vybavení. Hlavní oltář v poslední úpravě vznikl v dílně plzeňského sochaře a řezbáře Karla Legáta kolem poloviny 18. století.

Poblíž kostela byla postavena v roce 1696 kaple Božího hrobu. Přibližně ve stejné době zde vznikl špitál (chudobinec) a křížová cesta, jejíž zastavení byla ztvárněna jako volná sochařská díla v krajině. – V Čechách a na Moravě v období baroka je známo dvacet šest stavebních multiplikací kaple Božího hrobu v Jeruzalémě. Ta horšovskotýnská patří mezi dvanáct nejstarších, postavených do roku 1700.

Krátce po napoleonských válkách se zabýval tehdejší majitel horšovskotýnského panství František Ferdinand kníže Trauttmansdorff-Weinsberg vybudováním nové rodové hrobky v okrsku kostela sv. Anny. Teprve v roce 1839 byl položen základní kámen vestavby hrobky do podzemí chrámové lodi. Tato velká novoklasicistní hrobka, v jejímž vstupním západním průčelí jsou charakteristicky, v jedné velké nice po stranách a s portálem uprostřed, osazeny dva páry železných sloupů v dórském řádu, byla vysvěcena 30. 3. 1842.

Kostel sv. Anny u Horšovského Týna včetně kaple Božího hrobu, malé trauttmansdorfské pohřební kaple, rodinné hrobky Trauttmansdorffů a okolních pozemků s lesoparkem převzalo do své správy Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni v roce 1968. Už tehdy šlo o památky chráněné státem, ale ve špatném stavu a bez využití. Tento stav se dodnes nepodařilo zvrátit.

Kulturně-historickým příspěvkem do diskusí o budoucnosti památky a péči o ni má být výstava fotografií z archivů Národního památkového ústavu. Výstava se koná v mázhauzu domu U Zlatého slunce v Plzni, tedy v budově sídla plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, od května do listopadu letošního roku. Je určena pro každého a lze ji navštívit zdarma ve všedních dnech od 6 do 18 hodin.

J. Kaigl









Termíny