O nožířství a damascénské oceli

Výstava
Nejstarším a nejužívanějším nástrojem člověka, který nám odkázali naši prehistoričtí předkové a který stále používáme, je bezesporu nůž. Zbraně, s nimiž se ve středověku setkali křesťanští poutníci do Svaté Země, se vyznačují vynikajícími mechanickými vlastnostmi a zvláštní kresbou na povrchu, která připomíná vlnky na hladině. Materiál je označován jako damascénská ocel, také damask či damašek. Jeho název je odvozen podle stejnojmenného střediska obchodu a výroby v Sýrii. Termínem damascénská ocel se označují v současnosti obecně dva druhy ocelí, přičemž historický, tzv. pravý damask (angl. wootz ) byl používán k výrobě kvalitních čepelí nožů a mečů. Šlo o výrobu z jednoho kusu vysoce kvalitní oceli s charakteristickými vzory – tzv. mramorováním. Tato ocel byla velmi drahá a její výroba tajná. Navíc byla časem zapomenuta.








Termíny