Zapomenutí hrdinové

V Loretě Rumburk se představí příběhy německých antifašistů. Malá putovní výstava „Zapomenutí hrdinové“ o německých odpůrcích nacismu v českých zemích je po celý listopad k vidění v křížové chodbě barokní památky. Výstava se skládá z deseti velkoformátových výstavních panelů, na nichž jsou vylíčeny historické souvislosti a představeno šest životních příběhů pamětníků. Výstavu doplní přednáška Mgr. Tomáše Okurky z Muzea města Ústí nad Labem. Uskuteční se v pátek 1. 11. 2013 od 17.00 h. v přednáškovém sále Městské knihovny Rumburk. Výstava Zapomenutí hrdinové probíhá v křížové chodbě Lorety Rumburk od 2. 11. do 30. 11. 2013. Navštívit ji lze od úterý do soboty, od 9:00 do 16:00 h. Vstupné je 50 a 25 Kč. Okolnosti vzniku výstavy přibližuje její spoluautor Tomáš Okurka z Muzea města Ústí nad Labem: „Mezi německy hovořícími občany bývalého Československa byli též odpůrci nacismu. V době ohrožení Československé republiky v roce 1938 prokazovali ochotu ji bránit, během nacistické okupace se doma či v emigraci zapojili do odbojové činnosti, někteří z nich byli nacistickým režimem vězněni nebo popraveni. Tito lidé se po válce zpravidla nedočkali zaslouženého uznání, ale byli naopak jakožto příslušníci „provinilého“ německého národa vystaveni nenávisti české společnosti a znovu perzekvováni. V srpnu 2005 vydala vláda České republiky usnesení, v němž německým antifašistům z Československa vyjádřila své hluboké uznání a omluvu. Součástí vládního usnesení bylo i uvolnění finanční částky na projekt „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“. V jeho rámci byly pořízeny desítky životopisných rozhovorů s pamětníky, proveden rozsáhlý archivní výzkum, vytvořena databáze německých antifašistů, uspořádány vědecké konference a přednášky, vydáno několik publikací a podobně. V rámci projektu vznikla v roce 2007 také výstava Zapomenutí hrdinové. Jejími autory jsou Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, Muzeum města Ústí nad Labem a Národní archiv. Obecná část malé putovní výstavy popisuje postavení německé menšiny v meziválečném Československu, postupný příklon většiny českých Němců k Henleinově Sudetoněmecké straně, pronásledování německých antifašistů po připojení Sudet k Německu v roce 1938, jejich podíl na protinacistickém odboji, další diskriminaci v poválečném Československu a okolnosti odchodu většiny z nich do Německa.“









Termíny