Havířovské rockování pro Františka - charitativní koncert
Hudba, hard rock, big-beat, thrash, glam, metal
Dobrý den všem lidem s dobrým srdcem.
Jmenují se František Maschke mám 5let a jsem "trošku "jiný než ostatní děti.
Narodil jsem se jako zcela zdravé miminko.Dobře jsem se vyvíjel do jednoho roku.
Potom se se mnou něco stalo a můj vývoj se zastavil. Podstoupil jsem spousty vyšetření a lékaři mi postupně diagnostikovali DMO, svalovou hypotonií trupovou i končetinovou, středně těžká mentální retardace s poruchou chování, masivně vyjádřený cerebellární syndrom s palleo i neocerebellární složkou, centrální kvadruparéza, masivní mozečkový syndrom.
Neumím chodit,neumím mluvit , nosím plíny, sám.se nenajím. Osud si se mnou zahrává.Zůstal jsem s tatínkem sám.
Tatínek i přesto,že sám je v invalidním důchodu,se o mně stará jak jen může.
Nesmím také zapomenout na svou babičku,která nám také moc pomáhá.
Navštěvujeme spousty lékařů a téměř každý den docházíme na neurorehabilitace,které bohužel nejsou placeny pojišťovnou a jsou pro mě moc potřebné. Vím,že má tatínek se mnou moc práce , moc ho miluji a vážím si ho za to,že mě taky neopustil a stará se o mě.
Moc rád bych mu jednou přišel naproti po svých nožičkách a řekl mu:
"Tatínku,děkují ti...miluji tě"
A jedno moje přání.....?
Aby mě lidé brali takového jaký jsem,neodstrkovali mě a neobráceli se ke mě zády.
Děkují všem hodným lidem,kteří si můj příběh přečetli
Mám rád život,jsem velký bojovník,jsem živý a usměvavý kluk a umím také pořádně zlobit.
Mám Vás všechny moc rád.
František M.
Jmenují se František Maschke mám 5let a jsem "trošku "jiný než ostatní děti.
Narodil jsem se jako zcela zdravé miminko.Dobře jsem se vyvíjel do jednoho roku.
Potom se se mnou něco stalo a můj vývoj se zastavil. Podstoupil jsem spousty vyšetření a lékaři mi postupně diagnostikovali DMO, svalovou hypotonií trupovou i končetinovou, středně těžká mentální retardace s poruchou chování, masivně vyjádřený cerebellární syndrom s palleo i neocerebellární složkou, centrální kvadruparéza, masivní mozečkový syndrom.
Neumím chodit,neumím mluvit , nosím plíny, sám.se nenajím. Osud si se mnou zahrává.Zůstal jsem s tatínkem sám.
Tatínek i přesto,že sám je v invalidním důchodu,se o mně stará jak jen může.
Nesmím také zapomenout na svou babičku,která nám také moc pomáhá.
Navštěvujeme spousty lékařů a téměř každý den docházíme na neurorehabilitace,které bohužel nejsou placeny pojišťovnou a jsou pro mě moc potřebné. Vím,že má tatínek se mnou moc práce , moc ho miluji a vážím si ho za to,že mě taky neopustil a stará se o mě.
Moc rád bych mu jednou přišel naproti po svých nožičkách a řekl mu:
"Tatínku,děkují ti...miluji tě"
A jedno moje přání.....?
Aby mě lidé brali takového jaký jsem,neodstrkovali mě a neobráceli se ke mě zády.
Děkují všem hodným lidem,kteří si můj příběh přečetli
Mám rád život,jsem velký bojovník,jsem živý a usměvavý kluk a umím také pořádně zlobit.
Mám Vás všechny moc rád.
František M.
