To už jsem viděl: Déja vu

Film, Horor
Původní titul dosud umělecky nejsilnějšího díla scenáristy a režiséra Gorana Markoviče To už jsem viděl je překladem termínu užívaného v psychiatrii. Déjávu (již viděné, již prožité) specifikuje Malá československá encyklopedie jako "kom plexní vjemovou iluzi ve formě neopakovatelného zážitku, v němž se aktuální situace jeví subjektu jako důvěrně známá, stará a v celém svém kontextu již prožitá; pocitová živost a bezprostřednost jsou umocněny krátkou dobou trvání (od zlomku sekundy po několik sekund), po nichž následuje prožitková amnézie, tedy chorobná ztráta paměti při duševních poruchách." - Hlavní hrdina Mihajlo (ve strhující herecké interpretaci Mustafy Nadareviče), někdejší talentovaný k1avírista a pak lektor v osvětovém zařízení, se svému okolí dlouho jeví jen jako podivín a samotář. Atraktivní ctižádostivá kolegyně Olga v něm probudí marnou touhu, a1e i vzpomínky na dětství a dospívání, do něhož necitlivě zasáhli. nejen rodiče, nýbrž především poválečné politické změny. Osobní drama prožívané s 0lgou je v Mihajlově vědomí násobeno palčivými vjemy z minulosti a vrcholí brutálním činem duševně chorého muže - několikanásobnou vraždou. - Snímek má poměrně složitou strukturu. Odvíjí se ze současnosti do počátku sedmdesátých let, kde se odehraje podstatná část děje; k tomu ovšem přistupují i sekvence Mihajlových vzpomínek. Svou pochmurnou atmosférou se přiřazuje k titulům, navazujícím na tradice jugoslávského černého filmu. Na 34. národním festivalu v Pale 1987 získal film Velkou zlatou Arénu, Anica Dobraová Zlatou Arénou za ženský herecký výkon a Petar Božovič Zlatou Arénu za mužskou epizodní roli.








Termíny