Martin Froulík – Jan Vrabček:Slovan stůně

Výstava
Vlastně by ten nápis ani žádný hlubší smysl mít nemusel. Člověk se zkrátka těší z poznaného a dekódování členité, na první pohled disparátní struktury, ustavené rovným dílem z předmětů denní potřeby a obsahu muzejního depozitáře, v něm může samo o sobě vyvolat pocit uspokojujícího prozření. Protože k němu ale dojde doslova v příkrovu muzejní budovy, vynoří se, doufejme, v „čtenářově“ mysli o to intenzivněji i možné významové implikace daného sdělení. Proč autoři takto zašifrovali právě slovní spojení „Slovan stůně“? A má to nějakou souvislost s daným prostředím?








Termíny