Václav Sivko – Pootevřené dveře

Výstava
Tato výstava se jmenuje „Pootevřené dveře“. Je to název výstižný jak pro otcův život, tak pro jeho uměleckou práci. Jednak se vizuální motiv pootevřených dveří opakovaně vrací v různých časových úsecích, a také se stává určitou metaforou „úniku“ před událostmi jak společenskými, tak osobními. Jen on sám věděl, když tyto pomyslné dveře otevíral, zdali za nimi byla naděje, příslib, vzpomínka nebo jen pouhý azyl. Vedle, dalo by se říci, všedního životaběhu, který může probíhat někdy až samozřejmým samospádem, jsou v životě chvíle, kdy to člověka láká se za nějaké pootevřené dveře podívat, vstoupit do svých představ, udělat krok jiným směrem, začít něco znovu, nebo otevřít dveře dokořán a vstoupit do nich s vervou svého předsevzetí. Ale pak mít i sílu za sebou dveře přibouchnout... Mnohdy se tento „výlet“ koná jen pro osvěžení fantazie, někdy je i těžší nepodlehnout, protože nová cesta je na první pohled tak lákavá, má však i mnohá svá úskalí. Otcovy první kresby (a podobně i malba) s motivem „pootevřených dveří“ pocházejí z konce války, motiv dveří je propojen s atmosférou dílny jeho otce krejčího, a lze si představit, co za těmito dveřmi mladý dvacetiletý muž tenkrát očekával... – život plný svobody, práce, nového objevování, nových přátelství, nových lásek.








Termíny