Křivoklát slaví 900 let, k výročí nachystal výstavu Přemyslovské Křivoklátsko

Výstava

Na jednom z nejstarších a nejvýznamnějších českých hradů bude od začátku dubna do konce září letošního roku probíhat ojedinělá výstava nazvaná Přemyslovské Křivoklátsko.

Letos je tomu právě 900 let od data, ke kterému Křivoklát poprvé zmínil první český kronikář Kosmas. Již středověké osudy hradu jsou úzce spojeny s dodnes krásným a turisticky atraktivním prostředím středního povodí řeky Berounky. Romantická lesnatá krajina ležící nedaleko sídelní Prahy, a přesto odlehlá a nepřístupná, měla již nejpozději v 11. století funkci knížecího hvozdu, kam vládnoucí Přemyslovci zajížděli lovit a odpočívat stranou od ruchu pražského dvora a tíživých státnických povinností. Panovníci tu však také mohli nejlépe demonstrovat – jak bylo ve středověku potřebné – své mocenské postavení, a také jednat o důležitých vnitřních i mezinárodních politických záležitostech. Vysoce postaveným hodnostářům z domova i z ciziny se tady nabízelo prostředí, které mělo kladně ovlivnit jejich vůli spojit své jméno s důležitými ujednáními. Také věznění úhlavních nepřátel zde tehdy bylo spolehlivější než kdekoli jinde.

Čeští panovníci využívali větší počet loveckých revírů, ale ten v okolí Křivoklátu byl nesporně nejvýznamnější. Jeho centrem bylo nejprve Zbečno, dnes pro mnohé neznámá ves. Písemné prameny naznačují, že zbečenský dvorec byl výstavný a komfortní, nic se z něj však nedochovalo. Nedaleký Křivoklát nahradil centrální funkce Zbečna někdy na počátku 13. století. Poslední přemyslovští králové, zejména Václav I. a Přemysl Otakar II., z něj vybudovali honosné sídlo, reprezentující jejich stále význačnější postavení na mezinárodní politické scéně. Velká válcová věž, nádherný průjezd s žebrovými klenbami či slavnostní sál horního hradu – nejen tyto stavby, tak charakteristické pro dnešní tvář Křivoklátu, vznikly již v této době. V rozsáhlém území mezi výběžky Brd a pásmem Džbánu nadto tito panovníci vybudovali další výstavné hrady, které se však dochovaly jen ve zříceninách (např. Týřov) nebo byly výrazně přestavěny (např. Nižbor).

Sláva a význam Přemyslovského hvozdu pohasínaly již od vymření starobylého českého rodu v roce 1306. Lucemburští panovníci navázali na odkaz svých předchůdců jen zčásti a zkázu přinesly husitské války. I když se o obnovu někdejšího lesku Křivoklátu pokusili ještě Jagellonci na přelomu 15. a 16. století, zbyl z jejich záměru jen zlomek. V dalších stoletích se kdysi výsostné zeměpanské území drobilo a přecházelo do soukromých rukou, a teprve roku 1929 se Křivoklát opět vrátil do majetku (československého) státu.

Dnešním správcem Křivoklátu je Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze. Výstavu, kterou se rozhodl uspořádat ve spolupráci s několika dalšími institucemi u příležitosti tak významného jubilea, oprávněně věnuje právě době přemyslovské, kdy se stal Křivoklát jedním z předních nositelů české státnosti.

V nedávno zpřístupněných prostorách bývalých pivovarských lednic jsou představeny výsledky bádání historie, stavební historie, archeologie, dějin umění, památkové péče a dalších oborů nejen o Křivoklátu samotném, ale i o celém regionu někdejšího zeměpanského loveckého hvozdu. Bohatý obrazový materiál, provázený zasvěcenými texty, se věnuje vývoji osídlení, hradům, sídlům drobné šlechty, městům (zejména Berounu a Rakovníku), vesnicím, ale také krásám zdejší krajiny. Na výstavních panelech a v několika vitrínách najde návštěvník historické mapy, plány, stará zobrazení, historické i současné fotografie, ale také umělecké řemeslo, zbraně, archeologické nálezy, stavební fragmenty, listiny či pečetě. Kdo navštíví výstavu, lépe pochopí mnohé stránky z bohaté stavební historie hradu, který si může prohlédnout, nejspíše se však také se zájmem rozjede do okolí, jehož neopakovatelná krása zachycená umělci 18. a 19. století zůstala mnohde téměř nezměněna. Pomíjivé zážitky může návštěvník prodloužit zakoupením výpravné, ale cenově velmi dostupné publikace, obsahující nejen všechny texty a zobrazení všech exponátů výstavy (tedy katalog), ale také úvodní odbornou studii o vývoji Křivoklátu a loveckého hvozdu v době přemyslovské.

Výstavu lze navštívit od 27. března buď v rámci prohlídky, nebo samostatně (v dubnu, květnu a září během víkendů a svátků, v hlavní sezóně od června do srpna denně kromě pondělí).

 

 

 

 

Další informace poskytne:
Petr Svoboda, náměstek pro správu památkových objektů, tel. 274 008 143, e-mail: svoboda@stc.npu.cz
Luděk Frencl, kastelán státního hradu Křivoklát, tel. 313 559 166, e-mail: krivoklat@stc.npu.cz

Obrazový materiál v tiskové kvalitě najdete na našem FTP serveru: ftp://193.179.209.203

 

:: více o památce zde









Termíny