Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Spolupořádá Galerie města Olomouce.

K výstavě promluví Ladislava Horňáková
Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce

Výstava potrvá
Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018

Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018

Hudba a malba | Malba a hudba
výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st.

Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo.

Miroslav Šnajdr st., září 2018

      Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností.

    Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání.  Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“  V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh.

     Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce.

     Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým.

Ladislava Horňáková