Jízda králů Vlčnov

Volný čas
Tradiční folklorní slavnosti - jediná jízda králů, která se jezdí v původním provedení zvyku. Počátky jízdy králů sahají tak hluboko do historie, že je paměť člověka krátká na to, aby okolnosti jejího vzniku zachovala. Člověk hledající vysvětlení se obrací k mýtům a pověstem. Několik je jich i o jízdě králů. Ta nejznámější je situována do Bílovic u Uherského Hradiště, do doby česko-uherské války, kterou spolu vedli český král Jiří z Poděbrad a jeho zeť, uherský král Matyáš Korvín. Ten byl prý v bitvě, k níž došlo r. 1469 nedaleko tzv. "hrubého boru" na hlavu poražen a sotva spasil holý život. Aby nebyl poznán a zajat, převlekl se do ženského oděvu, tvář zahalil pentlemi a obklopen svou družinou vracel se pomezím na své sídlo v Trenčíně. Cestou pro něj družina vybírala, "ptala" obživu. Místo, kde se ona bitva konala, podnes připomíná malý pomníček. Tatáž pověst, ale v jiné variantě, vypravuje o tom, že se král Matyáš ukrýval na kopci nedaleko Brodu, který se proto jmenuje Králov. Jinou zajímavou verzi pověsti spjaté s česko-uherskou válkou zaznamenal vlčnovský kronikář a vlastivědný badatel Josef Kukulka. Podle této verze byl při obléhání Uherského Hradiště zajat od Uhrů syn Jiřího z Poděbrad Viktorin a uvězněn v Trenčíně. Byl však vysvobozen skupinou mladých Vlčnovjanů a v přestrojení se naopak vracel z Uher na Moravu. Tato pověst, na rozdíl od předešlé, vychází ze skutečné události. Kralevic Viktorin byl skutečně zajat a dopraven na Trenčín. Tam, v přepychovém vězení, se "odnárodnil", oženil se, jako příslušník vysoké šlechty zůstal žít v blízkosti svého strýce Matyáše a domů do Čech ani na Moravu se již nevrátil. Každý region měl svůj výklad jízdy králů. A tak na Hané je jízda králů spojena s postavou legendárního krále Ječmínka. Všechny tyto i další varianty pověsti, zaznamenané zejména v pracích Josefa Beneše a Václava Frolce, jsou však plodem několika posledních století. My však dáváme podle mnoha znaků za pravdu vědcům, že zvyk sahá patrně až do dob prehistorických a jeho dnešní podoba je zbytkem nám již neznámých kultů anebo iniciačních procesů. text: Jiří Jilík









Termíny