Jak slavil Velikonoce Petr Vok?

Volný čas

Petra Voka není třeba představovat. Jedná se o osobnost doslova a do písmene renesanční. Ale jaký byl doopravdy? Dokážeme překonat nejrůznější pověry o „panu Vokovi“ ? Co víme o jeho duši, víře? Přednáška Richarda Vlasáka z Husitského muzea v Táboře, který se otázkami duchovních dějin na přelomu 16. a 17. století zabývá, představí posledního Rožmberka v jiných souvislostech, než jak jsme na něj zvyklí. Setkání nad zajímavým tématem se koná 3. dubna od 17. 30 v přednáškovém sále Husitského muzea v Táboře  a 4. dubna od 17.00 v Rožmberském domě v Soběslavi.

„Petr Vok byl od 80. let 16. století členem Jednoty bratrské, kladl si závažné teologické otázky, jejichž vyznění lze sledovat na stropu bechyňského zámku,“ vysvětluje Richard Vlasák. Velikonoce byly v 16. století svátkem spojujícím křesťanské poselství s rodinými setkáváními a ani Rožmberkové, představitelé nejvýznamnější české šlechtické rodiny se v jejich pojetí nelišili od ostatních.

Vzácným pramenem o duchovním životě doby jsou kázání v Kapli betlémské zaznamenaná Marií Častlarkou z Krošovic. Tato žena si zapisovala kázání od Matěje Cyra, někdejšího duchovního Petra Voka, i jeho kolegy Jana Cyrila, který byl později tchánem Janu Amosovi Komenskému. Máme tak poměrně přesné informace o slavení nejdůležitějších svátků v roce v časech Vokova života. Podle Vlasáka byla Betlémská kaple od Rudolfova majestátu hlavním kostelem Jednoty bratrské, jakousi výkladní skříní této malé církve.

 

V přednášce dojde nejen na výklad teologického chápání Velikonoc Petrem Vokem a jeho současníky nebo na připomínku nejdůležitějších milníků v jeho životě s nimi spojených, ale i na představení tehdejších velikonočních zvyků.










Termíny