Zabriskie Point

Film, Romantický film
Toto své americké road movie natočil Antonioni v době, kdy v USA vrcholily univerzitní nepokoje a kdy se pod jejich vlivem radikalizoval i revoltérský vztah italského filmaře ke konzumentsky a obchodnicky orientovanému americkému establishmentu. Americká filmová kritika byla proto snímkem Zabriskie Point většinou pobouřena, jeden recenzent píše např. o "infantilní oslavě radikalismu", která je "komickým výčtem amerických nectností". Snímek Zabriskie Point zaujímá ovšem v Antonioniho tvorbě dost zvláštní místo, neboť je netypicky neobyčejně lyricky laděný. Je zřejmé, že Antonionimu rozhodně nešlo o nějaký ideologický odsudek USA - spíše se pokusil na plátně zhmotnit pocity, jaké mu životní styl ve Spojených státech na konci šedesátých let vnukal. Podobně jako později Wenders, také Antonioni je v tomto filmu oslněn fotogeničností americké krajiny, a na vizuálním půvabu filmu Zabriskie Point, který ovšem vynikne právě jen při jeho sledování na plátně, je to též úchvatně znát. V jádru prostý příběh snímku sleduje rebelského studenta Marka, který unese letadlo a přistane s ním v pouštní krajině Death Valley. V této krajině se také odehrává jeho love story s Darií, která je sekretářkou losangeleského byznysmana. (Připomeňme, že sedmiminutová sekvence hromadného milování ve vyprahlé pouštní krajině Death Valley bývala po uvedení filmu v mnoha zemích často cenzurována.) Přestože Fred Roos, který v roce 1968 spolupracoval na castingu Zabriskie Point, doporučoval Antonionimu do hlavní role tehdy začínajícího Harrisona Forda (který se ve filmu nakonec pouze mihne v jedné scéně na letišti), Antonioni si vybral neherce - Marka ztělesnil bostonský truhlář Mark Frechette a Darii ztvárnila dcera avantgardní tanečnice ze San Francisca Daria Halprinová. Významný je ve filmu také podíl hudební složky (zejména The Pink Floyd).








Termíny