A1: Zahajovací koncert sezóny

Program:
Josef Suk: Praga, symfonická báseň op. 26
Max Bruch: Koncert pro housle a orchestr č. 1 g moll op. 26
Antonín Dvořák: Symfonie č. 2 B dur op. 4

Program přináší díla tří mladíků: třicetiletého Suka, osmadvacetiletého Brucha a čtyřiadvacetiletého Dvořáka. Společná snaha o velkolepost a mohutný účinek kontrastuje s rozličnými osudy těchto tvůrců. Oba Češi se celým svým skladatelským odkazem zařadili do pomyslné světové síně slávy a výčet jejich pravidelně prováděných děl nebere konce. Naproti tomu Bruch ve svém obsáhlém díle nikdy nepřekonal popularitu svého Prvního koncertu pro housle a orchestr. Po jeho jediném provedení dílo stáhl, konzultoval s velikány houslové hry, aby je pak po minimálně šesterém přepracování pustil na vítěznou cestu světem v podání nejlepšího z nich, Josepha Joachima. Nezřídka se setkáme s tvrzením, že z houslových koncertů je právě Bruchův nejproslulejší. Dvořák i Suk byli znamenití houslisté v době, kdy byl Bruchův koncertní klenot jasným vzorem skladatelské práce s tímto nástrojem.
Hudba dvou blízkých příbuzných, zetě Suka a tchána Dvořáka, je rafinovaně slavnostní a zároveň intimní a nespoutaná, také ovšem přináší drama nevšední síly a prudkosti. Leitmotiv Sukovy Pragy upomene na husitský chorál, v tomto případě na obléhání Prahy vojsky Jana Žižky, jak je básnicky zpracoval Svatopluk Čech. Dvořák svoji wagnerovsky extravagantní a citově i dramaticky nesmírně silnou druhou symfonii slyšel jen jednou, v přepracované verzi 23 let po jejím zkomponování. Dílo je unikátním svědectvím o mladém Dvořákovi, který dlouhá léta v krajní chudobě marně čekal na úspěch. Takřka veškeré své tehdejší dílo spálil, Symfonie B dur však byla ušetřena kuriózním způsobem: nechal si ji vyvázat, nakonec ale neměl vazači čím zaplatit a ten si ji ponechal v zástavě.

Fabiola Kim se narodila do hudební rodiny. Její otec je klavírista a dirigent (v 64. sezóně se s Janáčkovou filharmonií představí v obou polohách i on, bude to 1. 3. 2018 na koncertě nazvaném Skladatel klavíristou, klavírista dirigentem). Hudbou byla ovlivněna už v prenatálním věku, protože její matka v době těhotenství pořádala houslové recitály. Když ve 4 letech volila mezi houslemi a klavírem, rozhodla se po spočítání kláves a strun pro housle. A své volby podle svých slov nikdy nelitovala. Již za tři roky, tedy v sedmi letech, absolvovala koncertní debut se Soulskou filharmonií.
Díky tomu, že se její rodiče ještě jako studenti poprvé setkali na  Juilliard School, má Fabiola k této prestižní instituci osobitou vazbu. Ona sama je úspěšnou absolventkou této školy pod vedením S. Rosenberg a R. Copese. Mezi její bývalé učitele a učitele patří také K. Wha Chung, N. Kim a Ch. Chang. Ve studiu nyní ještě pokračuje na Colburn School u R. Lipsetta.
Dětství trávila s rodiči v Soulu, ale rodina se poté opět vrátila do Států. Ve volném čase se Fabiola věnuje např. létání zavěšená v trapézu, Jiu-Jitsu, potápění, podniká pěší výlety se svým psem Kapitánem nebo se svou mladší sestrou Adelou prozkoumává nejlepší kavárny v New Yorku, kde teď žije.
V New Yorku Times po jednom z jejích koncertů napsali, že je „brilantní sólistka, … hraje s mimořádnou přesností a jasem“. Je považována za jednoho z nejdynamičtějších hráčů své generace se širokou paletou repertoáru klasické i současné hudby.
Je držitelkou různých ocenění včetně Seoul Philharmonic Orchestra’s Concerto Competition, kde zvítězila jako nejmladší soutěžící v celé historii soutěže. Od té doby vyhrála např. Aspen Music Festival Violin Concerto Competition, Livingston Symphony Orchestra Young Artists Concerto Competition, Kumho Prodigy Music Award nebo Irving M. Klein International Competition for Strings.
Spolupracovala s dirigenty, jako jsou A. Gilbert, J. Glover, G. Varga nebo N. McGegan. Vstoupila např. se Soulskou a Suwonskou filharmonií, Juilliard Orchestra, Aspen Philharmonia, Kangnam, Livingston Symphony, Koln Chamber Orchestra, Severočeská filharmonie, Orquestra Sinfonica OSUANL, Budapest Symphony Orchestra MAV, Westdeutche Sinfonia, Colburn Orchestra a Hofer Sinfoniker. Sólové recitály uvedla na Merano Festival nebo Bruckner Festival.
Pravidelně působí jako koncertní mistr v Colburn Orchestra v době studií tuto funkci vykonávala také u Juilliard Orchestra.  Spolupracovala s renomovanými hudebníky, jako jsou Cho-Liang Lin, P. Neubauer, F. Helmerson, R. Diaz nebo I. Kavafian. Zúčastnila se také mistrovských kurzů v Londýně a letní akademie Mozarteum pod vedením G. Pauka, Z. Brona a V. Gluzmana.
Koncerty ji zanesly na nejrůznější místa na světě, představila se v celé Severní Americe, Mexiku, Evropě, Japonsku a Jižní Koreji. Účinkovala na známých místech, jako je Carnegie Hall, Avery Fischer a Alice Tully v Lincolnově středisku, Soul a Kumho Arts Centres, Kimmelovo centrum, Church of St. Martins in the Fields a Auditorium Conciliazione.