KORUNOVAČNÍ KLENOTY NA ZÁMKU MITROWICZ

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Současnou soupravu tvoří Svatováclavská koruna, královské žezlo, jablko a korunovační plášť s hermelínovými doplňky. Od roku 1962 jsou klenoty národní kulturní památkou a nejcennějším a nejznámějším českým pokladem. Svatováclavská koruna je čtvrtou nejstarší královskou korunou na světě - nechal ji zhotovit sám Karel IV. ještě v době, kdy měl pouze titul moravského knížete. Následný osud korunovačních klenotů je natolik zajímavý, spletitý a mýty opředený, že je téměř povinností je alespoň jednou za život spatřit a nechat se fascinovat uměním tehdejších zlatnických mistrů. Originály klenotů jsou však ke spatření jen jednou za 5 let a návštěvníci musí na Pražském hradě čekat mnoho hodin, aby je nakrátko spatřili. I přesto je o ně obrovský zájem a při posledních výstavách si klenoty prohlédlo 30 000 až 45 000 lidí.

V roce 2013 tak vznikla myšlenka na výrobu věrných replik Svatováclavské koruny, žezla i jablka, které by se staly součástí putovní výstavy „České korunovační klenoty na dosah“, s cílem umožnit prohlídku co největšímu počtu obdivovatelů symbolů české státnosti i v dalších regionech.

Autorem věrné repliky Svatováclavské koruny je jeden z nejlepších českých zlatníků a výtvarníků Jiří Urban z Turnova, který již realizoval šperky pro papeže Jana Pavla II. či pro britskou královnu Alžbětu II. Kromě Jiřího Urbana se na výrobě replik podíleli i manželé Blanka a Matúš Cepkovi, působící na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kteří se postarali o výrobu královského žezla. Manželé Cepkovi s Jiřím Urbanem spolupracovali již dříve, na světově nejdokonalejší kopii císařské koruny Svaté říše římské.

Od roku 2013 měla putovní výstava zastávky v Praze, Brně, Olomouci a v poslední době také v Karlových Varech a v Pardubicích. Např. v Letohrádku Mitrovských v Brně výstavu po dobu tří měsíců navštívilo přes třicet tisíc návštěvníků.